Spor o zaměnitelnost rabatových léčiv jde do dalšího kola.
Po výrobcích nyní také zdravotní pojišťovna AOK dodala právní podklad pro své postoje. Ze dvou zpráv je, podle pojišťovny, jasné, že léčiva obsahující stejnou účinnou látku jsou vzájemně zaměnitelná i tehdy, není-li indikační spektrum zcela totožné a není-li obsažen stejný počet tablet nebo kapslí.
Posledním bodem sváru mezi výrobci a pojišťovnou je termín "identická velikost balení". Podle profesora Thorstena Kingreena není rozhodující počet jednotlivých dávek, ale standardní velikost balení (tj. v Německu N1, N2, N3). Posudek se opírá o nařízení o velikosti balení. Pouze takový výklad by mohl zabránit, aby výrobce obešel aut-idem pravidlo "kreativními" formami velikosti svých balení.
"Identická jsou v právním slova smyslu všechna balení, která patří do skupiny," řekl hlavní vyjednávač pojišťovny dr. Christopher Hermann. Proto by byla balení omeprazolu po 100 kapslích zaměnitelná za 98 kapslová. Podle Hermanna je také v kompetenci smluvního partnera jasně termín definovat. Vyzval proto znovu Německý lékárnický svaz a Nejvyšší svaz zákonných zdravotních pojišťoven k dosažení jednoty a jasného stanoviska v aktuálně běžících jednáních k rámcovým smlouvám.
Na pozadí je rabatová smlouva k účinné látce omeprazol, u níž má pojišťovna souhlas s výrobcem, který nabízí standardní velikost N3 ve velikosti balení po 98 tabletách. Problém je tedy nasnadě - aby mohla být záměna v lékárnách provedena, musí být velikost balení vydávaného léčiva "identická" s předpsaným. Tak to vyžaduje zákon. Takže stojí-li na receptu 100 tablet, nesmí lékárník vydat, podle svazu, pacientovi balení po 98, protože to jednoduše není 100.
Jak svaz dále uvádí, jsou výrobci, kteří omeprazol nabízejí ve standardní velikosti N3 jak v balení po 60 tak i po 100 kapslích. U jednoho výrobce dokonce obsahuje N3 balení jen 56 tablet. Pacient proto může být s tímto balením, podle logiky pojišťovny, zásoben pouze na polovinu doby.
Také chápání pojmu "stejná indikační oblast" není, podle profesora Alexandera Ehlerse, ani zákonodárcem ani rámcovou smlouvou definitivně zodpovězeno. "Stejná indikační oblast neznamená totožnou indikační oblast," tvrdí prof. Ehlers. Ve svém stanovisku dospívá mnichovský specialista na zdravotnické právo k závěru, že záměna je možná již nyní "v případě, že přípravek, kterým se nahrazuje se shoduje už v jedné schválené indikační oblasti s nahrazovaným."
Z pohledu prof. Ehlerse mluví několik aspektů proti striktnímu výklad rámcové smlouvy. Vzhledem k tomu, že se výrobci generických léčiv odkazují ve schvalovacím procesu na data originálních výrobců, dá se dovodit, že existuje stejná účinnost i tehdy, když generické léčivo nemá schválení pro všechny indikace. Úzký výklad by navíc zákonně zamezil ekonomické nabídce.
Pro Generika však opět kontruje. Dosud spočíval tzv. aut idem systém, který reguluje záměnu v lékárně na jasných zásadách. Pokud lékař povolil lékárníkovi výdej jiného než předepsaného léčivého přípravku s obsahem stejné účinné látky, pak může spoléhat na to, že se jedná o stejnou účinnou látku, stejnou účinnost, lékovou formu a samozřejmě stejnou velikost balení, tj. stejné množství tablet. Což by nyní neplatilo.
Thomas Porstner, tiskový mluvčí a právní poradce oborového svazu Pro Generika, na závěr prohlášení svazu uvádí: "Už jsme si zvykli na to, že zdravotní pojišťovny by chtěly změnit základní principy lékového práva tak, aby mohly být jejich rabatové smlouvy snadno realizovány. Avšak skutečnost, že odborník teď chce měnit základní aritmetické operace, je pro nás opravdu nová. K provádění a padělání na úkor pacientů a předepisujícího lékaře se to rozhodně nedoporučuje."
TÉMATICKÝ OKRUH:
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY A PODCASTY:
![HLEDEJTE ZDARMA PRÁCI V LÉKÁRNĚ NA NEJVĚTŠÍ ČESKÉ ONLINE LÉKÁRNICKÉ INZERCI! [nové okno]](http://www.apatykar.info/bannery/2010_kampan_APA_1/2010_lekarnicka_inzerce_7.jpg)
