Klávesové zkratky na tomto webu – rozšířené Na obsah stránky

» ARTIST PAGE on iTunes

apaNEJNOVĚJŠÍ LÉKÁRENSKÝ PODCAST
Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch

Centrální nákupy léčiv, problematický paragraf 16, (ne)opodstatněnost povinného členství v profesních komorách

Třetí část exkluzivního rozhovoru s ministrem zdravotnictví Mgr. et Mgr. Adamem Vojtěchem nejen o elektronické preskripci, zásilkovém obchodu s receptovými léčivy, změnách ve specializačním vzdělávání, odměňování lékáren či postavení profesních komor.

…lékárenství začíná tady!

apaLÉKÁRENSTVÍ U NÁS I VE SVĚTĚ
V této rubrice jsou zařazeny všechny informace a události z oblasti lékárenství, lékárenské péče a farmaprůmyslu jak v ČR, tak zejména ze světa, stejně jako užitečné rady a tipy. Rubrika je dále členěna dle oblasti zaměření (tématické sekce najdete v pravém sloupci).

Mgr. Soňa Marková: Není žádný důvod, aby byl můj protireexportní návrh odmítnut

Vloženo: 27.10.2016, 05:59 | Čteno: 14795×
Mgr. Soňa Marková
FOTO: KSČM

Jak exkluzivně informoval portál APATYKÁŘ®, před několika dny schválili slovenští zákonodárci zásadní novelu zákona o léčivech. Na základě ní se výrazně omezí vývoz léčiv do zahraničí, nově je totiž budou moci vyvážet pouze výrobci a držitelé rozhodnutí o registraci, nikoli přímo distribuční společnosti.

Také čeští poslanci budou zanedlouho schvalovat novelu zákona o léčivech, v níž mají hrát reexporty jednu z hlavních rolí. Protože se mezi pozměňovacími návrhy objevil jeden, který je zcela totožný se slovenským, oslovil portál APATYKÁŘ® jeho autorku, poslankyni Mgr. Soňu Markovou (KSČM).

Váš pozměňovací návrh k zákonu o léčivech vychází ze slovenského modelu, který jsme detailně popsali v rozhovoru s presidentem Slovenské lékárnické komory. Co Vás k tomu vede a proč až teď a nenavrhla jste změnu již dříve? Přišla inspirace ze Slovenska?

„Jsem dlouhodobě v kontaktu s pacienty a pacientskými organizacemi. Řada z nich vnímá velmi citlivě nedostatek určitých léčivých přípravků, především na srdeční onemocnění, dýchací obtíže, nervové poruchy, diabetes či srážlivosti krve. U těchto léků, pro které si pacienti běžně chodí do lékárny a výrazně ovlivňují kvalitu jejich života, ale často dochází k výpadkům a to i z důvodu tzv. reexportů.

Inspirace pro tento pozměňovací návrh skutečně přišla ze Slovenska.“

Je logické, že reexportérům se Váš návrh líbit nebude, ale po projednání Výborem pro zdravotnictví to vypadá, že Váš názor nesdílejí ani Vaši kolegové poslanci. Podala jste návrh ad hoc, nebo jste jej i s některými projednávala předem a zjišťovala si podporu?

„Po mých zkušenostech s dlouhodobou všeobecnou nechutí ke skutečnému řešení tzv. reexportů ze strany ministerstva zdravotnictví i v poslanecké sněmovně, jsem se rozhodla předložit tento návrh v době, kdy je příslušný zákon otevřen a navíc deklaruje snahu vlády problém řešit. Poté, co experti vládní návrh prostudovali, se ukázalo, že problém paralelní distribuce léků hrazených z veřejného zdravotního pojištění není řešen dostatečně, spíše kosmeticky. Dokonce hovořili i o tom, že je »šit na míru« a se snahou, aby se »vlk nažral a koza zůstala celá«.

Využila jsem tedy skutečnosti, že se stejná debata o tzv. reexportech vedla na Slovensku a po dohodě s odborníky na danou problematiku předložila pozměňovací návrh, který reexporty řeší skutečně, ne jen naoko.

Zároveň jsem v kontaktu s naší europoslankyní za KSČM. Vím, že se v návrhu zprávy Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin EP hovoří o tom, že se trh s léky liší v jednom významném znaku, díky kterému léky nemohou být chápány stejně jako jiné zboží vzhledem k tomu, že ochrana duševního vlastnictví v rámci tohoto trhu by mohlo být v rozporu se základním právem na ochranu zdraví, které vlády zavazuje zajistit přístup k lékům (v rozhovoru poslankyní zdůrazněno, pozn. redakce). Dále se konstatuje, že se farmaceutický trh v Evropě vyznačuje vysokou mírou regulace, pokud jde o bezpečnost, ale menší mírou kontroly, pokud jde o ekonomickou stránku a kvalitu inovací.“

Pokud by návrh neprošel, podpořila byste třeba poslance Skalického v jeho přístupu k řešení? Tj. u konkrétních nejvíce frekventovaných (co se reexportů týče) přípravků nastavit jejich cenu na zahraniční úroveň, aby nebyl důvod je vyvážet a následně by firmy refundovaly dohodnutou slevu pojišťovnám? Vím, že jde o legislativně náročnější věc a ne jednoduchou změnu, ale to řešení mi nepřijde obecně špatné?

„Podle mého názoru není žádný důvod, aby byl můj návrh odmítnut. Zvlášť poté, co byl zákon v této podobě přijat na Slovensku a byl notifikován i EU. Každý poslanec či poslankyně, který není »korumpován« ze strany těch, kteří bohatnou z paralelních vývozů, pro můj pozměňovací návrh jednoduše zvedne ruku.

Já osobně nemohu akceptovat řešení navržené kolegou Skalickým, kdy by mělo dojít k jakémukoliv navyšování cen léků. Vzhledem k předpokládané složitosti legislativní úpravy, nemusí být následné kompenzace ošetřeny tak, aby byl zcela vyloučen negativní dopad na ty, kteří dané léky skutečně potřebují.“

Mě ten návrh poslance Skalického zaujal mj. proto, že řeší (byť jen částečně) i problematiku odměňování lékáren. Jejich odměna se nyní odvíjí od marže, tj. souvisí s cenou léčiv, a tímto by se mohl napravit ten dramatický pokles daný změnou cenotvorby. Když se tedy podíváme na odměňování lékáren, jak byste je řešila, nebo myslíte, že není třeba nic měnit?

„Upřímně řečeno, v České republice je příliš mnoho lékáren a navíc jsou ne vždy rozmístěny tak, aby i pacienti v malých obcích měli své potřebné léky lehce dostupné. Lékárníci také téměř neslouží pohotovosti a pacienti jsou mimo jejich pracovní dobu odkázáni pouze na nemocniční lékárny.

Lékárny se beze sporu staly dobrým byznysem, zvlášť pro lékárenské řetězce. Byznysem většinově s léky plně nebo částečně hrazenými z veřejných prostředků. Já bych tedy nejdříve ráda zaznamenala vstřícné kroky právě vůči pacientům ze strany jak České lékárnické komory, tak organizací sdružujících majitele lékáren.“

Jak se v souvislosti s odměňováním díváte na požadavek České lékárnické komory zavést výkonový systém? Řada lékárníků se logicky obává »českých specifik« při nastavení tohoto systému, jaké výkony by vlastně pro veřejné (nikoli nemocniční) lékárny připadaly v úvahu a také vycházejí ze zkušeností ze zahraničí – ne vždy jsou pro lékárníky opravdu výhodné. Navíc pevné nastavení odměny se těžko mění, není-li politická vůle…

„Domnívám se, že ohodnocení vysokoškolsky vzdělaného lékárníka či lékárnice, pokud provádí odborný výkon a vhodně doplňuje potřebnou zdravotní péči poskytovanou lékařem, je zcela na místě. O konkrétní podobě je nutné vést diskusi mezi lékárníky, ministerstvem zdravotnictví a zdravotními pojišťovnami.“

S tím souvisí také oblast venkovských, nebo řekněme spíše menších lékáren (»jednokoněk«). Stále častěji se ozývají názory, že není třeba jejich podpora, protože lidé mění své zvyklosti a beztak pracují a nakupují ve městech, tak si tam i koupí své léky. Souhlasíte s tím?

„Nejprve je nutné stanovit síť lékáren, já osobně jsem pro síť neziskových lékáren, ty je třeba podpořit. Vždyť jde o veřejnou službu. Všude žijí lidé a ze zákona mají nárok na stejně kvalitní zdravotní péči.“

V Dánsku existuje systém dotací, kdy lékárny odvádějí určitý podíl státu a ten je zpětně vrací formou dotace a podporuje malé lékárny s nedostatečným ročním obratem. Podobně ve Finsku, ve Švédsku zase existuje podle obratu dotace státu. Některé země mají pro lékárny slevu na daních. Je některé z těchto řešení Vám blízké, popř. máte jiné?

„Severské země jsou zcela jistě inspirativní, ale zároveň je třeba vycházet ze zvyklostí a potřeb pacientů v České republice i akceptovat rozlohu země a hustotu osídlení.“

Třetí oblastí, která stále častěji pálí i české lékárníky, jsou pozitivní listy. Kritizují se ty, co uplatňují některé řetězce, nicméně ty jen okopírovaly to, co již dlouho funguje v nemocnicích (a o čem se moc nemluví) a aktuálně již nějaký rok jejich prosazení žádají pojišťovny. Sedíte ve Správní radě té největší, takže máte jistě s tímto institutem zkušenost. Je to skutečně to, co by měly pojišťovny prosazovat, pokud má pacient právo volby, nejde o zákonný institut a není jasně definována základní péče?

„V České republice se potýkáme se stejnými problémy jako v jiných vyspělých zemích. Na jedné straně existuje zákonný nárok pacientů na potřebnou kvalitní zdravotní péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění a na straně druhé stále rostoucí nároky na financování, které jsou důsledkem neustálého vývoje medicíny, použití moderních přístrojů, zdravotnických prostředků a inovativních léků.

V poslední době dramaticky narůstají výdaje zdravotních pojišťoven především na centrové léky. Ty musí být samozřejmě akceptovány. Jde o život a kvalitu života. Pojišťovny, které mohou hospodařit pouze s omezenými finančními prostředky, pak hledají možnosti úspor. Jednou z možností jsou i zmiňované pozitivní listy.

VZP také přistoupila ke kategorizaci některých zdravotnických prostředků a dalším opatřením, které by na jedné straně ušetřily veřejné finanční prostředky, a na druhé neměly dopad na kvalitu péče o pacienty. Situace není jednoduchá, protože jsme zatím ani nezačali seriozní celospolečenskou i odbornou diskusi o tom, jaký rozsah zdravotní péče bude hrazen z veřejných prostředků a co by mohlo být případně předmětem komerčního připojištění.“

Nebyl by třeba vhodnější model používaný v některých zemích (mj. opět severských), které prosazují důslednější generickou substituci (popř. rovnou preskripci) a lékárny za její uplatnění odměňují, tedy motivují k úsporám? Tj. konkrétně namísto léku v ceně 100 Kč lékárník nabídne ten za 50 Kč a pojišťovna z ušetřených 50 Kč lékárníkovi zaplatí polovinu, stále tak ušetří a je to výhodné pro všechny.

„Souhlasím s tím, že generická substituce je přijatelným řešením a měly by k ní být motivovány jak lékárny, tak lékaři. Je třeba ale také upravit celou věc legislativně, včetně odpovědnosti za léčbu.“

Autor:
PharmDr. Martin Dočkal | APATYKÁŘ®
Sdílet | Vytisknout článek | Diskuze není povolena

TÉMATICKÝ OKRUH:

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY A PODCASTY:

» „Tržní podíl“ vstupuje do praxe
» Farmaprůmysl, distributoři i někteří provozovatelé lékáren odmítli „protireexportní“ a „slevové“ změny zákona o léčivech
» Lékárny nově musejí hlídat obsah reklamy a její soulad se zákonem, za porušení hrozí pokuta 500 tis. Kč
» MZ chce zabránit reexportům léčiv, mají se hlásit předem
» MZ se připojilo k poslaneckému návrhu a chce snížit ceny biosimilars a generik
» Novela zákona o léčivech beze změn, dostupnost léčiv pro pacienty ale neřeší
» Novela zákona o léčivech podruhé – zvítězí opět emoce?
» Novela zákona regulující reexporty ve vládním připomínkovém řízení
» Poslanci jasně odmítli dispenzační poplatek, ochranné známce „lékárna“ se úplně nebrání
» Poslanci novelizovali zákon o léčivech, jestli pomůže pacientům k léčivům je ve hvězdách
» Poslanci schválili omezení reexportů, odmítli dispenzační poplatek či osvědčení pro vedoucí lékárníky
» Role SÚKL v připravovaných antireexportních opatřeních, sběr dat z lékáren – stále výbušné téma PODCAST
» Řešení reexportů zatím odloženo
» Řešení reexportů zvýšením ceny a povolením zpětných bonusů by pomohlo pacientům i lékárníkům PODCAST
» Senátní výbor doporučil vrátit kontroverzní novelu zákona o léčivech sněmovně
» Senátoři vrátili poslancům novelu zákona o léčivech bez kontroverzních změn
» Vládou prošla novela zákona o léčivech – částečně omezí reexporty a posílí kompetence SÚKL
» Výbor pro zdravotnictví znovu odmítl dispenzační poplatek
apaTÉMATICKÉ SEKCE
» LÉKÁRENSTVÍ U NÁS
» LÉKÁRENSTVÍ VE SVĚTĚ
» RADY, TIPY
» UDÁLOSTI, KOMENTÁŘE
apaNEPŘEHLÉDNĚTE

» Soudní dvůr EU: Německé pevné ceny jsou v rozporu s evropským právem

» Soudní dvůr EU: Pro regulaci lékáren nelze obecně použít demografické kritérium

» Soudní dvůr EU: Státy mohou vyhradit prodej léčiv jen lékárnám

» Soudní dvůr EU: Léčivo bez registrace může být připraveno pouze v lékárně na recept pro konkrétního pacienta

» Soudní dvůr EU: Stejný výrobek nemůže na stejném trhu existovat současně jako zdravotnický prostředek i lék

» Soudní dvůr EU: Lékárny mohou vyrábět léčivé přípravky bez registrace ve velkém

» Soudní dvůr EU: Nařízení o zdravotních tvrzeních platí i při doporučení prostřednictvím lékařů

ISSN 1214-0252 | Copyright © 2000-2018, PharmDr. Martin Dočkal | Apatykář® je registrovaná ochranná známka
APATYKÁŘ® je součástí skupiny APATYKÁŘ®.net. Žádná část těchto stránek nesmí být nijak použita bez výslovného souhlasu autora!
Prohlášení vydavatele, cookies | Přístupný web | Mobilní verze | Pomoc a nápověda | W3C-HTML 4.01, W3C-CSS, FEEDValidator, W3C-WAI - AAA, Cynthia Tested
Tyto internetové stránky odpovídají normě HONcode pro důvěryhodné zdravotnické informace: ověřit.