Klávesové zkratky na tomto webu – rozšířené Na obsah stránky

» ARTIST PAGE on iTunes

apaPODCASTOVÝ TIP
PharmDr. Marie Loučková, Bc. Alena Šindelářová

Šest semestrů na VŠ jako náhrada studia oboru farmaceutický asistent

Druhá část exkluzivního rozhovoru s PharmDr. Marií Loučkovou, vedoucí oboru Diplomovaný farmaceutický asistent na VOŠ a SZŠ Alšovo nábřeží v Praze, a Bc. Alenou Šindelářovou, předsedkyní Sekce farmaceutických asistentů při ČAS.

…lékárenství začíná tady!

apaLÉKÁRENSTVÍ U NÁS I VE SVĚTĚ
V této rubrice jsou zařazeny všechny informace a události z oblasti lékárenství, lékárenské péče a farmaprůmyslu jak v ČR, tak zejména ze světa, stejně jako užitečné rady a tipy. Rubrika je dále členěna dle oblasti zaměření (tématické sekce najdete v pravém sloupci).
EXKLUZIVNĚ

Prof. Vojtěch Adam: Honíme se za hodnocením výstupů, ale uniká nám odborný rozměr týmů a jejich lídrů

Vloženo: 09.02.2017, 06:08 | Čteno: 15783×
Prof. RNDr. Vojtěch Adam, Ph.D., prorektor pro vědu a výzkum Mendelovy univerzity v Brně
FOTO: Prof. RNDr. Vojtěch Adam, Ph.D.

Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace schválila na konci roku 2016 metodiku hodnocení výzkumných organizací od roku 2017, která má přinést zásadní změnu stávajícího systému. Nyní ji odsouhlasila také vláda.

Její podstatou má být nový systém hodnocení výzkumných organizací a upřednostnění kvality výstupů před kvantitou. Jak záměr hodnotí vědci z praxe? Jsou doktorandi pouze „nevolníci“ vědy? A jaké jsou možnosti nápravy? Na tyto a další otázky se portál APATYKÁŘ® zeptal Prof. RNDr. Vojtěcha Adama, Ph.D., prorektora pro vědu a výzkum Mendelovy univerzity v Brně.

Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace schválila na konci roku 2016 novou metodiku hodnocení výzkumných organizací od roku 2017, která má přinést změnu stávajícího systému od hodnocení kvantity výsledků k hodnocení kvality a podle toho se mají napříště rozdělovat peníze na vědu. Pokřivil stávající systém vědecký výzkum a jak vnímáte potenciální změny?

„Po nové metodice se volalo již dlouho, nicméně nový koncept je zatím prezentován ve velmi obecné rovině a je nyní obtížné predikovat její skutečný dopad. Nicméně hlavní motiv je i z konceptu víceméně jasný; snahou je postihnout excelenci prostřednictvím tzv. peer review procesu.

Osobně se stavím velmi rezervovaně k evaluaci již evaluovaného, kdy většina výstupů prochází recenzním řízením, a nyní by měly být tyto výstupy znovu hodnoceny podle pravidel, která nejsou známa. Oborová specifika, velké množství výstupů a proces hodnocení pravděpodobně založený na, do jisté, míry subjektivním názoru vybraných odborníků vyvolávají spíše obavy než očekávání.

Když se však vrátíme ke stávající systému, rozhodně nebyl bez chyb. Častokrát se hovořilo o pokřivení systému, hnaní se za tzv. bobříky. Na druhou stranu je ale nutné si říci, že hodnocení vědecko-výzkumné činnosti není jednoduchý úkol a pokus o kvantifikaci výstupů bude mít vždy svá slabá místa.

Proto se domnívám, že dokonalý systém pro hodnocení něčeho tak rozmanitého, jakým věda, výzkum a inovace jsou, není možné vytvořit a je jen na nás, vědecké komunitě, zdali odhalená slabá místa nového systému bude zneužívat, či se je společně pokusíme eliminovat.“

Když se zavádělo hodnocení na základě publikací v impaktovaných časopisech, někteří poukazovali na honbu za impakt faktory namísto preference kvalitní vědy. Podle Vás, jaký byl dopad tohoto systému?

„Bez zadání »co zkoumat« nám při hodnocení vědy zůstávají přízemnější parametry, kterými jsou a budou počty jakýchkoli výstupů. Nyní budu ve své odpovědi trochu kacířský, ale byl jsem za svou kariéru několikrát svědkem ohánění se tím, že ten či onen tým provádí velmi kvalitní výzkum, kdy si musíme na výsledek počkat, přičemž výsledkem takového čekání nebyl v drtivé většině svět posouvající výstup, ale průměrná nebo maximálně nadprůměrná publikace.

Na druhé straně jsou ale zdroje, které jsou na vědu a výzkum vynakládány. Tím se dostáváme do začarovaného kruhu počtu výstupů vs. množství finančních prostředků. Tzv. »dělání vědy do šuplíku« či honba za nesmyslným počtem výstupů je v obou případech stejně špatná.

Cestou ven je, podle mého názoru, podpora osobností, týmů, za kterými jsou vidět výsledky, které mají ve světě ohlas. Metodika hodnocení výsledků by se měla transformovat na systém podpory výzkumných týmů, směrů, osobností. V České republice je řada špičkových vědců, které vedou větší či menší týmy, a pouze takové osobnosti mohou lidské poznání posouvat dále a také své zkušenosti předávat druhým.“

V souvislosti s nutností publikovat se před lety objevil fenomém tzv. „predátorských“ časopisů. Jak dalece se podepsal tento negativní fenomén, podle Vás, v českém prostředí? Setkali jste se s ním i u vás na Mendelově univerzitě?

„Ano, setkal jsem se s tímto fenoménem, kdy mohu říct, že mám několik publikací v jednom impaktovaném časopise nesoucím toto nelichotivé přízvisko. Reakcí téměř okamžitou bylo zastavení posílání manuskriptů do onoho časopisu. Na druhou stranu si ale pokládám otázku, nemá každý hon na čarodějnice i své nevinné oběti?“

Může i nový systém, který chce Rada zavést, navrátit „vědu vědě“? Tj. pomoci např. i proti podobným praktikám?

„Těžko nyní odhadovat, jaký bude mít nový systém dopad. Jak jsem již uvedl, koncept je prezentován ve velmi obecné rovině.“

Vraťme se k financování vědy. Doktorandům se díky nízkému stipendiu mnohdy přezdívá „námezdná vědecká síla“. Někteří studium ani nedokončí, jiní si musejí výrazně přivydělávat jinde. Jak je tomu u vás? Využíváte např. i nějakých grantů pro doktorandy?

„Doktorandi jsou jednou z nedůležitějších složek vědecko-výzkumné práce. Jejich zapálení, nezatížené myšlení, novátorské přístupy jsou nenahraditelné. O to více je doslova srdcervoucí, když se podíváme na stipendium, které jim jsme schopni měsíčně garantovat.

Proto jsem velmi rád, že společně s kolegy můžeme naše doktorandy zapojovat do řešení nejen interních, ale také externích (národních i mezinárodních) projektů, kdy se snažíme finančně docenit jejich práci na úroveň, která jim umožňuje neohlížet se po brigádách a plně se věnovat vědecké práci a svému vlastnímu odbornému rozvoji.“

Takže vaše fakulta poskytuje k současnému státnímu stipendiu 7500 Kč ještě nějaké vlastní?

„Řada kolegyň a kolegů nejen na naší fakultě se snaží doktorandy zapojovat do řešených projektů a tím jim »přilepšit«. Na našem ústavu je situace stejná, kdy se snažíme stipendium signifikantně zvyšovat tak, aby se blížilo práci, kterou musí student odvádět.“

Jak hodnotíte návrh Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy zvýšit stipendium ze 7500 Kč na dvojnásobek?

„Velmi jej vítám. To je přesně hladina, na které se na našem pracovišti začíná. Je zde ale nutné připomenout, že podobných diskuzí se vedlo již mnoho, ale žádná z nich neměla výstup v opravdové změně. Domnívám se, že bychom v případě doktorského studia měli opět začít někde jinde.

A tím místem jsou školitelé, hodnocení jejich profilu a práce, což se snoubí i s hodnocením vědecko-výzkumné činnosti. Stále se honíme za hodnocením výstupů, tedy již hodnoceného, ale uniká nám odborný rozměr týmů a jejich lídrů.“

Co pomůže nejvíce motivovat mladé vědce?

„Odpovím stručně – motivující prostředí vytvářené jejich mentory, kdy budou mladí vědci cítit nejen zázemí, ale také větší míru svobody, protože věda je dle mého názoru jedním z nejsvobodnějších povolání, které si může mladý člověk vybrat.“

Autor:
PharmDr. Martin Dočkal | APATYKÁŘ®

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY A PODCASTY:

apaTÉMATICKÉ SEKCE
» LÉKÁRENSTVÍ U NÁS
» LÉKÁRENSTVÍ VE SVĚTĚ
» RADY, TIPY
» UDÁLOSTI, KOMENTÁŘE
apaNEPŘEHLÉDNĚTE

» Soudní dvůr EU: Německé pevné ceny jsou v rozporu s evropským právem

» Soudní dvůr EU: Pro regulaci lékáren nelze obecně použít demografické kritérium

» Soudní dvůr EU: Státy mohou vyhradit prodej léčiv jen lékárnám

» Soudní dvůr EU: Léčivo bez registrace může být připraveno pouze v lékárně na recept pro konkrétního pacienta

» Soudní dvůr EU: Stejný výrobek nemůže na stejném trhu existovat současně jako zdravotnický prostředek i lék

» Soudní dvůr EU: Lékárny mohou vyrábět léčivé přípravky bez registrace ve velkém

» Soudní dvůr EU: Nařízení o zdravotních tvrzeních platí i při doporučení prostřednictvím lékařů

ISSN 1214-0252 | Copyright © 2000-2017, PharmDr. Martin Dočkal | Apatykář® je registrovaná ochranná známka
APATYKÁŘ® je součástí skupiny APATYKÁŘ®.net. Žádná část těchto stránek nesmí být nijak použita bez výslovného souhlasu autora!
Prohlášení vydavatele, cookies | Přístupný web | Mobilní verze | Pomoc a nápověda | W3C-HTML 4.01, W3C-CSS, FEEDValidator, W3C-WAI - AAA, Cynthia Tested
Tyto internetové stránky odpovídají normě HONcode pro důvěryhodné zdravotnické informace: ověřit.