Klávesové zkratky na tomto webu – rozšířené Na obsah stránky

» ARTIST PAGE on iTunes

apaPODCASTOVÝ TIP
10. Noc muzeí v Českém farmaceutickém muzeu v Kuksu

10. Noc muzeí v Českém farmaceutickém muzeu v Kuksu

Živá reportáž z 10. Noci muzeí v Českém farmaceutickém muzeu v Kuksu, 26. 5. 2017. Hosty jsou lékárníci Mgr. Markéta Mauerová, Mgr. Zbyněk Mauer, Mgr. Dana Motejziková a studentka farmacie a současně průvodkyně v ČFM Anna Beránková.

…lékárenství začíná tady!

apaLÉKÁRENSTVÍ U NÁS I VE SVĚTĚ
V této rubrice jsou zařazeny všechny informace a události z oblasti lékárenství, lékárenské péče a farmaprůmyslu jak v ČR, tak zejména ze světa, stejně jako užitečné rady a tipy. Rubrika je dále členěna dle oblasti zaměření (tématické sekce najdete v pravém sloupci).
PŘEDVOLEBNÍ SPECIÁL APATYKÁŘE

PharmDr. Jiří Skalický, Ph.D. (TOP 09): Vlastnit a provozovat lékárnu by měl pouze lékárník, dnešní stav si však přivodili lékárníci (lékarnická komora) sami

Vloženo: 16.09.2017, 06:57 | Čteno: 16956×
PharmDr. Jiří Skalický, Ph.D.
FOTO: PharmDr. Jiří Skalický, Ph.D. (Archiv autora)

Již tradičně připravuje jako jediné odborné médium portál APATYKÁŘ® před parlamentními volbami speciál, ve kterém pokládá zástupcům těch politických stran, které mají dle průzkumů reálnou šanci zasednout v příští Poslanecké sněmovně PČR, otázky cíleně zaměřené pouze na lékárenství. Tj. otázky, které zajímají především lékárníky a provozovatele lékáren, stejně jako zástupce farmaprůmyslu.

Nejinak je tomu i před letošními volbami. Otázek je tentokrát 13 a týkají se aktuálních témat, která ovlivňují současnou praxi, anebo o kterých by se v brzké době mohlo rozhodovat. Kromě stran a hnutí, která mají šanci se do sněmovny dostat, byly otázky zaslány rovněž těm politickým stranám, jejichž preference oscilují kolem povinné hranice pro vstup do sněmovny, tj. dle průzkumů Česká pirátská strana, Svoboda a přímá demokracie (bez reakce) a Starostové a nezávislí (zástupce napsal, že otázky jsou příliš podrobné, že je až do takovýchto detailů neřeší).

Odpovědi jsou zařazovány v pořadí dle preferencí ve volebním průzkumu. Za TOP 09 odpovídá člen Výboru pro zdravotnictví PS PČR PharmDr. Jiří Skalický, Ph.D.

Jste pro zavedení pevných doplatků za léčivé přípravky, tj. ve všech lékárnách, vč. nemocničních, stejných?

„Ano, pacient má právo na rovný přístup ke zdravotní péči a výdej léků k ní patří.“

Má nemocniční lékárna poskytovat i standardní výdej pro veřejnost a vylepšovat si tak svůj rozpočet, anebo má sloužit především pro služby nemocnici, jako je tomu ve vyspělých zemích EU? Běžný občan už nezřídka vidí, i díky marketingu nemocnic, v nemocničních lékárnách jen zdroj nízkých doplatků a ne odborné pracoviště.

„Ano, může poskytovat i standardní výdej pro veřejnost. Bylo by ale vhodné nemocniční sféru a běžné lékarenství oddělit od sebe.

Bylo by vhodné oddělit tyto dvě sféry – tedy nemocniční lékárenství pro výdej nemocnici na oddělení a specializované na klinickou farmacii a veřejné lékárenství – lékárny jako zdravotnické zařízení pro pacienty.“

Jste pro zásilkový výdej všech, tj. i receptových léčiv?

„Není pro mě problém zásilkový prodej volně prodejných léčivých přípravků. Zásilkový prodej receptových léčiv nepovažuji, za současné situace v ČR, za vhodný a potřebný.

Je možné diskutovat o mimořádných výjimkách, kdy by tato forma prodeje mohla být využita, nicméně jsem přesvědčen, že v každém případě, ať je forma vydávání nebo prodeje jakákoliv, tak musí jít vždy přes tzv. kamenou lékárnu s patřičnou odbornou informací od farmaceutů.“

Mají lékárny poskytovat bonusy/slevy za receptová léčiva, anebo by to mělo být zakázáno – lékárny nejsou obchodní jednotky a jde o zdravotní službu – podobně jako v některých jiných zemích?

„Ne, za receptová léčiva by slevové bonusy být poskytovány něměly. Lékárna je odborné pracoviště, které má poskytnout léky všem za stejných podmínek.

Lékárny by si měly konkurovat kvalitou poskytované odborné služby a eventuelně sortimentem volně prodejných léčivých přípravků, kosmetiky apod.“

Mají mít lékárny možnost získávat bonusy/zpětné bonusy od farmaceutických firem?

„U léků vázaných na lékařský předpis určitě ne. Tam by neměly získávat bonusy ani lékaři. Je nutné si uvědomit, že léky vázané na předspis jsou hrazeny z veřejných zdravotního pojištění a neměly by být předmětem cenové války.“

Má být e-preskripce povinná, anebo to má být pouze možnost volby?

„Jsem přesvědčem, že e-preskripce má být povinná. Nicméně ve chvíli, kdy bude celý systém řádně připraven a otestován, včetně možnosti sledovat kompletní preskripci pacienta. Jedná se o možnost zamezení duplicit event. sledování lékových intrakcí a jejich omezení již při preskripci.“

Považujete stávající novelu zákona o léčivech z pohledu omezení nežádoucích reexportů léčiv za dostatečnou? Ukazuje se např. že slovenský model (reexport může provést výhradně držitel schválení o registraci léčiva) je výrazně efektivnější?

„Ne, stávající novelu zákona o léčivech za dostatečnou nepovažuji. Způsob, který v této novele zvolilo MZD + SÚKL považuji za komplikovaný, administrativně náročný a lehce obejitelný.

Zákon je v účinnosti zatím krátkou dobu, nelze hodnotit jeho dopady. Bude zajímavé pozorovat, jaké statistické údaje dá SÚKL za delší časové období k dispozici.“

Jste pro omezení provozování lékáren, jako se to stalo v nedávné době v Estonsku, Maďarsku a nedávno v Polsku, pouze na lékárníky?

„Jsem přesvědčem, že vlastnit a provozovat lékárnu by měl pouze lékárník. Dnešní stav si přivodili lékárníci (lékarnická komora) sami, a to že připustili následující možnosti: a) lékárnu může vlastnit kdokoliv (včetně např. řezníka), b) zajímala je pouze výše marže u jednotlivých léčivých přípravků a vůbec nechtěli (neprosadili), aby odborná práce lékárníka byla ohodnocena jako zdravotní výkon.“

Jste pro demografická a geografická omezení pro vznik nových lékáren?

„Vzhledem k současné situaci se jedná o omezování ‚podnikání‘, což nepovažuji za vhodné, za předpokladu, že budou splněny výše uvedené podmínky (vlastnictví a provozování lékáren pouze lékárníky, bez slevových bonusů na léčiva na předpis).“

Je, podle Vás, nutná ochrana lékáren na venkově podobně jako v případě lékařských praxí? Myslíte, že by jejich služby mohly nahradit zásilkové lékárny či samodispenzace léčiv podobně jako např. v Rakousku či Švýcarsku jak někteří argumentují?

„Pokud by byly splněny podmínky viz výše, nebylo by potřeba řešit toto. Zásilkové lékárny pouze na léky bez předpisu, případně u mimořádných výjimek.“

Po dosavadních zkušenostech – je podle Vás reálný výkonový systém v lékárenství? Jak by měla být do budoucna zajištěna odměna lékárny?

„Čistě výkonový systém za reálný a vhodný nepovažuji. Vzhledem k situaci i sama lékárnická komora od něho ustupuje. Odměna by měla být zajiště dvěma způsoby. Jednak tzv. dispenzačním poplatkem za odborný farmaceutický výkon farmaceuta a dále využitím marže (výkonový systém).“

Byla by vaše strana/hnutí pro zrušení marže lékárny, jako je tomu v některých zemích, kde regulátor pouze stanoví výši úhrady ze systému a lékárna si s výrobcem či distributorem sama dojedná podmínky a tím i marži? Situace už nyní ukazuje, že lékárny v řadě případů beztak plnou marži v rámci konkurenčního boje nevyužívají (takže zvýšení doplatků nehrozí)?

„Vzhledem k tomu, že je zde ostrý konkurenční boj mezi řetězci a ‚malými lékárnami‘, tento návrh považuji za nerealistický, protože by dle mého vedl k totální likvidaci malých a středních lékáren – ty nebudou schopny vyjednat si konkurenční podmínky s distributory. Tato otázka měla být řešena před 20 lety.

Nevím, kde jste dohledal údaj, že některé lékárny nevyužívají plnou marži. SUKL takovou informaci nemá a z cen a doplatků jednotlivých lékáren nelze usuzovat, že nečerpají plnou marži.“

Stále v ČR na rozdíl od některých jiných zemí neexistuje plnohodnotná generická preskripce. Podpořili byste její zavedení?

„Za období doc. Hegera jsem měli připravený materiál generické preskripce, takže není důvod o jejím zavedení opět neuvažovat. Generická preskripce existuje ve vyspělém světě a právě praktický lékař by měl být tím, kdo ji nejčastěji využívá.

Nezastupitelná je také role SUKL, kdy některá léčiva jsou zcela zbytečně vázána na lékařský recept. SÚKL by měl reagovat na vývoj trhu a potřeby praxe.“

Tento speciál připravil portál APATYKÁŘ®, jediné české zpravodajské médium orientující se více než 18 let čistě na oblast farmacie a lékárenství a základní zdroj informací pro práci profesionálů v oblasti farmacie.

Autor:
PharmDr. Martin Dočkal | APATYKÁŘ®

TÉMATICKÝ OKRUH:

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY A PODCASTY:

apaTÉMATICKÉ SEKCE
» LÉKÁRENSTVÍ U NÁS
» LÉKÁRENSTVÍ VE SVĚTĚ
» RADY, TIPY
» UDÁLOSTI, KOMENTÁŘE
apaNEPŘEHLÉDNĚTE

» Soudní dvůr EU: Německé pevné ceny jsou v rozporu s evropským právem

» Soudní dvůr EU: Pro regulaci lékáren nelze obecně použít demografické kritérium

» Soudní dvůr EU: Státy mohou vyhradit prodej léčiv jen lékárnám

» Soudní dvůr EU: Léčivo bez registrace může být připraveno pouze v lékárně na recept pro konkrétního pacienta

» Soudní dvůr EU: Stejný výrobek nemůže na stejném trhu existovat současně jako zdravotnický prostředek i lék

» Soudní dvůr EU: Lékárny mohou vyrábět léčivé přípravky bez registrace ve velkém

» Soudní dvůr EU: Nařízení o zdravotních tvrzeních platí i při doporučení prostřednictvím lékařů

ISSN 1214-0252 | Copyright © 2000-2017, PharmDr. Martin Dočkal | Apatykář® je registrovaná ochranná známka
APATYKÁŘ® je součástí skupiny APATYKÁŘ®.net. Žádná část těchto stránek nesmí být nijak použita bez výslovného souhlasu autora!
Prohlášení vydavatele, cookies | Přístupný web | Mobilní verze | Pomoc a nápověda | W3C-HTML 4.01, W3C-CSS, FEEDValidator, W3C-WAI - AAA, Cynthia Tested
Tyto internetové stránky odpovídají normě HONcode pro důvěryhodné zdravotnické informace: ověřit.