Klávesové zkratky na tomto webu – rozšířené Na obsah stránky

» ARTIST PAGE on iTunes

apaPODCASTOVÝ TIP
Mgr. Ladislava Valášková, Ph.D.

Noc muzeí, Zahradnické a Vánoční trhy aneb co se tento rok děje v ČFM

Pravidelný podcast s Mgr. Ladislavou Valáškovou, Ph.D., vedoucí Českého farmaceutického muzea v Kuksu, z rubriky „Hovory z Kuksu“.

…farmazpravodajství pro profesionály!

apaLÉKÁRENSTVÍ U NÁS I VE SVĚTĚ
V této rubrice jsou zařazeny všechny informace a události z oblasti lékárenství, lékárenské péče a farmaprůmyslu jak v ČR, tak zejména ze světa, stejně jako užitečné rady a tipy. Rubrika je dále členěna dle oblasti zaměření (tématické sekce najdete v pravém sloupci).

Ministr ukončuje nejasnou praxi bonusů v nemocnicích, to může pomoci i veřejným lékárnám

Vloženo: 26.04.2018, 14:33 | Čteno: 12347×
Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch
FOTO: Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch (Archiv autora)

Ministr zdravotnictví dnes vydal příkaz pro přímo řízené organizace, který řeší dlouhodobě kontroverzní problematiku přijímání bonusů a rovněž nastavuje postupy při zadávání veřejných zakázek. Příkaz platí od září, část o veřejných zakázkách pak od června 2018. Příkaz by mohl významně napravit konkurenční prostředí směrem k veřejným lékárnám, protože pro farmafirmy už zdaleka nemusí být výhodné realizovat některé současné dohody.

Zpětné bonusy

Takzvané zpětné bonusy jsou dlouhodobě vnímány odbornou i laickou veřejností jako problematické. Příkaz proto uvádí, jak mají nemocnice bonusy vykazovat, účtovat a jak s nimi nakládat.

„Potřebnost těchto pravidel dokazují výtky ze strany Nejvyššího kontrolního úřadu obsažené v nálezech z kontrol v našich nemocnicích, kdy bylo opakovaně konstatováno, že není možné dohledat, jak konkrétně byly bonusy použity. Smyslem je tedy dát bonusům jasný řád – definovat, co je za bonus považováno, sjednotit chování přímo řízených organizací a zvýšit transparentnost v řešených oblastech,“ zdůvodnil mj. vydání příkazu ministr Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch.

Za bonus se považuje jakékoli dodatečné finanční i nefinanční (naturální) plnění, které dodavatel poskytuje odběrateli zpravidla při odběru většího množství zboží nebo při překročení určité hodnoty fakturace, resp. při dodržení dalších pro dodavatele výhodných podmínek v rámci dodavatelsko-odběratelských vztahů v situacích, kdy s ohledem na používanou obchodní a marketingovou praktiku není dodavatel ochoten tyto podmínky promítnout přímo do kupní ceny jednotlivých druhů dodávaného zboží.

Takovým zbožím jsou zde míněny léčivé přípravky a zdravotnické prostředky, a to bez ohledu na to, zda jsou v konkrétním případě přímo řízenou organizací pořizovány pro poskytování lůžkové péče a v této péči vykázány ve formě zvlášť účtovaných léčivých přípravků (ZULP) či zvlášť účtovaného materiálu (ZUM), nebo pro poskytování ambulantní péče a v této péči vydávány pacientovi jako léčivé přípravky či zdravotnické prostředky na lékařský předpis (recept, resp. poukaz) nebo použity při poskytování zdravotních služeb a zvlášť vykázány ve formě ZULP či ZUM.

Vedlejší smluvní ujednání či celé samostatné smlouvy, které uzavírají dodavatel zboží s přímo řízenou organizací, a jejichž předmětem je poskytování služeb ze strany přímo řízené organizace za finanční plnění poskytované dodavatelem zboží (např. marketingové služby, poskytování reklamního prostoru, pronájem prostor v souvislosti se zřízením konsignačního skladu apod.), jsou povoleny pouze v případě, že výše finančního plnění odpovídá reálné tržní hodnotě služeb.

Ministr explicitně zakazuje vstupovat do takových smluvních vztahů, ve kterých je smluvní odměna v zásadním nepoměru k reálné tržní hodnotě předmětu plnění.

Typy bonusů

Příkaz dělí bonusy na adresné a neadresné. Adresný bonus je ten, který je poskytován v souvislosti s konkrétní dodávkou zboží (resp. fakturou) ke konkrétnímu datu a je možné jej promítnout do ceny konkrétního léku nebo materiálu. Není přitom rozhodující, zda je takto bonus explicitně sjednán, ale zda je určení výše bonusu na jednotlivou položku možné.

K adresným bonusům patří především prosté procentní obratové bonusy, ale i procentní bonusy nevázané na objem, avšak plošné, např. bonus za včasnou platbu, za délku smluvního vztahu, za využívání definovaného objednávkového systému aj.

U neadresného bonusu není možné jeho výši objektivně propojit s konkrétní objednávkou či fakturou ani konkrétním druhem zboží, protože je vypočítán zvlášť agregovaně či stanoven ve struktuře, ve které technicky nelze výslednou finální částku rozprostřít do jednotkové ceny jednotlivých položek.

Specifickým případem je pak poskytování naturálních bonusů. V případě, kdy je jako bonus poskytován např. léčivý přípravek podléhající regulaci maximální obchodní přirážkou ve smyslu cenového předpisu, se de facto jedná o poskytnutí přípravku zdarma. V tomto případě se stanovení výše maximální obchodní přirážky stanoví podle cenového předpisu 1/2013/FAR, který výslovně uvádí, že „pokud byl léčivý přípravek poskytnut původcem nebo distributorem zdarma, je základ 0 Kč“.

Tedy zdarma pořízený cenově regulovaný přípravek není možné dále prodat, ale je nutné poskytnout dalšímu distributorovi/lékárně/pacientovi opět za cenu 0 Kč. S nulovou cenou by pak měl být také vykázán k úhradě zdravotní pojišťovně. Přípravky zdarma lze současně chápat jako vzorky a manipulace s nimi se řídí zákonem o regulaci reklamy.

Přijetí, nakládání, vykazování bonusů

Bonusy je podle příkazu možné přijmout jen na základě písemné smlouvy, která musí být v případě naplnění podmínek zákona o registru smluv zveřejněna, a všechny bonusy musí být řádně zaúčtovány v účetnictví organizace (neadresné bonusy na analytický účet).

Příjmy z obdržených bonusů je přímo řízená organizace povinna použít výhradně na úhradu nákladů z hlavní činnosti organizace, především na úhradu nákladů spojených s provozem zdravotnického zařízení a jeho modernizací. O použití příjmů z bonusů ke krytí těchto nákladů je vedena průkazná evidence pro účely případných kontrol kontrolních orgánů (zřizovatel, Nejvyšší kontrolní úřad apod.).

Zdravotním pojišťovnám je dle metodiky o pořizování a předávání dokladů vykazován ZUM/ZULP v cenách, za které byl pořízen. Metodika o pořizování a předávání dokladů je součástí soukromoprávního smluvního vztahu mezi poskytovatelem zdravotních služeb a zdravotními pojišťovnami. Výklad ustanovení je tak v rukou smluvních stran.

Ministerstvo zdravotnictví doporučuje, aby vykazované ceny za ZUM/ZULP byly očištěny o všechny přijaté slevy a adresné bonusy, s fakturou související opravné daňové doklady/vratky apod. Pokud přímo řízená organizace vykázala zdravotní pojišťovně cenu ZUM/ZULP průběžně bez očištění o adresné bonusy, z důvodu, že očištěnou cenu léčivého přípravku v momentě vykázání nebyla schopna určit, pak na žádost zdravotní pojišťovny a se zdravotní pojišťovnou dohodnutým mechanismem sdělí výši adresných bonusů zdravotní pojišťovně zpětně.

Neadresný bonus nemůže být dle názoru Ministerstva zdravotnictví do vykazované ceny promítnut, neboť s ohledem na jeho konstrukci není možné provést přiřazení ke konkrétnímu léčivému přípravku či zdravotnickému prostředku ani konkrétní dodávce tohoto zboží a tedy ke konkrétní zdravotní pojišťovně, které by měl být ZUM/ZULP vykazován.

Zadávání veřejných zakázek

Druhá část dokumentu je věnována postupům při zadávání veřejných zakázek. Přímo řízené organizace mají nově povinnost nahlásit na ministerstvo každý měsíc zdůvodnění použití jednacího řízení bez uveřejnění, včetně jeho legitimity a legality.

Pro využití tzv. výjimky nahodilého nákupu podle zákona o zadávání veřejných zakázek příkaz stanovuje přesné podmínky, které je v daném případě přímo řízená organizace povinna kumulativně splnit. K nim patří mj. nákup být pro akutní potřebu (nikoliv do zásoby), který nebyl objektivně předvídatelný či plánovatelný; proměnlivá jednotková cena služby; hodnota nákupu dodávky či služby je nízká, tedy v tomto případě nepřesahuje 500 tis. Kč (bez DPH) ad.

Výjimku nahodilého nákupu nelze aplikovat na nákup léčivých přípravků nebo zdravotnických prostředků plošně, ale u každé aplikace výjimky je nutné ověřit splnění uvedených podmínek.

I v případě zjištění aktuální potřeby léčivých přípravků nebo zdravotnických prostředků, která nemohla být předpokládána ani plánována, je nutné dodržení zásad veřejného zadávání.

Doklady k nákupům je třeba archivovat pět let a čtvrtletně hlásit Ministerstvu zdravotnictví.

Autor:
PharmDr. Martin Dočkal | APATYKÁŘ®
Sdílet | Vytisknout článek | Diskuze není povolena
apaTÉMATICKÉ SEKCE
» LÉKÁRENSTVÍ U NÁS
» LÉKÁRENSTVÍ VE SVĚTĚ
» RADY, TIPY
» UDÁLOSTI, KOMENTÁŘE
apaNEPŘEHLÉDNĚTE

» Soudní dvůr EU: Německé pevné ceny jsou v rozporu s evropským právem

» Soudní dvůr EU: Pro regulaci lékáren nelze obecně použít demografické kritérium

» Soudní dvůr EU: Státy mohou vyhradit prodej léčiv jen lékárnám

» Soudní dvůr EU: Léčivo bez registrace může být připraveno pouze v lékárně na recept pro konkrétního pacienta

» Soudní dvůr EU: Stejný výrobek nemůže na stejném trhu existovat současně jako zdravotnický prostředek i lék

» Soudní dvůr EU: Lékárny mohou vyrábět léčivé přípravky bez registrace ve velkém

» Soudní dvůr EU: Nařízení o zdravotních tvrzeních platí i při doporučení prostřednictvím lékařů

ISSN 1214-0252 | Copyright © 2000-2018, PharmDr. Martin Dočkal | Apatykář® je registrovaná ochranná známka
APATYKÁŘ® je součástí skupiny APATYKÁŘ®.net. Žádná část těchto stránek nesmí být nijak použita bez výslovného souhlasu autora!
Prohlášení vydavatele, cookies | Přístupný web | Mobilní verze | Pomoc a nápověda | W3C-HTML 4.01, W3C-CSS, FEEDValidator, W3C-WAI - AAA, Cynthia Tested
Tyto internetové stránky odpovídají normě HONcode pro důvěryhodné zdravotnické informace: ověřit.