Klávesové zkratky na tomto webu – rozšířené Na obsah stránky

» ARTIST PAGE on iTunes

apaPODCASTOVÝ TIP
10. Noc muzeí v Českém farmaceutickém muzeu v Kuksu

10. Noc muzeí v Českém farmaceutickém muzeu v Kuksu

Živá reportáž z 10. Noci muzeí v Českém farmaceutickém muzeu v Kuksu, 26. 5. 2017. Hosty jsou lékárníci Mgr. Markéta Mauerová, Mgr. Zbyněk Mauer, Mgr. Dana Motejziková a studentka farmacie a současně průvodkyně v ČFM Anna Beránková.

…o lékárenství víme vše!®

apaLÉKÁRENSTVÍ U NÁS I VE SVĚTĚ
V této rubrice jsou zařazeny všechny informace a události z oblasti lékárenství, lékárenské péče a farmaprůmyslu jak v ČR, tak zejména ze světa, stejně jako užitečné rady a tipy. Rubrika je dále členěna dle oblasti zaměření (tématické sekce najdete v pravém sloupci).

Soudní dvůr odmítl předběžné otázky a vzkázal italskému soudu, že neví, co chce

Vloženo: 03.07.2015, 06:06 | Čteno: 7322×
FOTO: Soudní dvůr EU

Soudní dvůr EU ve svém nejnovějším rozsudku ohledně prodeje určitých léčivých přípravků mimo lékárny souhlasil se stanoviskem generálního advokáta Nilse Wahla, o kterém portál APATYKÁŘ® informoval již dříve, a odmítl rozhodovat o předběžných otázkách s tím, že jsou nepřípustné. O podobné věci však již před dvěma lety rozhodoval, vydal proto mj. jasný vzkaz vnitrostátním soudům – nezatěžujte nás zbytečně opakovanými a špatně formulovanými žádostmi.

Spor o prodej receptových přípravků mimo lékárny

Předmětný případ je podobný, jako dva roky starý a již rozhodnutý případ Venturini a spol. Oprávněný farmaceut zapsaný v italské lékárnické komoře provozuje „prodejnu parafarmaceutického zboží“ (parafarmacia). Již v rozhodnutí ve věci Venturini bylo jasně uvedeno, že příslušné omezení může být odůvodněno nutností chránit veřejné zdraví.

V Itálii je zákonem poskytování farmaceutických služeb definováno jako „primární činnost státu“, na které se mohou podílet pouze obecní lékárny nebo soukromé lékárny provozované na základě vládní licence a zařazené do územní sítě (slouží k zajištění řízení dodávek léčiv). Současně je prodej všech léčivých přípravků omezen výlučně na lékárny.

Léčivé přípravky jsou v této zemi řazeny do několika tříd – třída A (základní léčivé přípravky a léčivé přípravky pro chronická onemocnění), třída B (léčivé přípravky, jiné než ty ve třídě A, se značným léčebným významem) a třída C (ostatní léčivé přípravky).

Léčivé přípravky třídy A nebo třídy B plně hrazeny Servizio Sanitario Nazionale (SSN, italská státní zdravotní služba), léčivé přípravky třídy C jsou plně hrazeny zákazníkem.

Třída B však byla později zrušena a v roce 2004 zákon vytvořil novou kategorii léčivých přípravků (třída C-a) pro léčivé přípravky, u kterých není požadován lékařský předpis a které, na rozdíl od přípravků spadajících do ostatních kategorií, mohou být veřejně inzerovány (tyto přípravky jsou obvykle označovány jako volně prodejné léčivé přípravky). Stejně jako v případě léčivých přípravků třídy C jsou léčivé přípravky třídy C-a hrazeny zákazníkem.

V roce 2006 bylo zákonem umožněno otevření nových maloobchodních provozoven odlišných od lékáren (parafarmacia), které mohou prodávat volně prodejné léčivé přípravky (třídy C-a).

V nedávné době byla rozšířena kategorie léčivých přípravků, které mohou být prodávány v těchto prodejnách také o některé z léčivých přípravků třídy C, u kterých není vyžadován lékařský předpis.

Lékárník napadl u soudu Tribunale Amministrativo Regionale per la Sicilia platnost nařízení Ministerstva zdravotnictví, jímž mu byla zamítnuta žádost o povolení prodeje léčivých přípravků, u kterých je vyžadován lékařský předpis, ale nejsou hrazeny SSN. Podle něj jsou italské právní předpisy, které ministerstvo použilo v napadeném nařízení, z několika důvodů neslučitelné s unijním právem.

Předběžné otázky

Italský soud proto položil Soudnímu dvoru tři předběžné otázky:

1) Brání zásady svobody usazování, zákazu diskriminace a ochrany hospodářské soutěže podle článku 49 a následujících SFEU takové vnitrostátní právní úpravě, která oprávněnému farmaceutovi zapsanému do příslušné profesní komory, který však není majitelem prodejny zahrnuté do organizačního plánu, nedovoluje, aby mohl v prodejně parafarmaceutického zboží, které je majitelem, distribuovat formou maloobchodu rovněž léčivé přípravky vázané na lékařský předpis na „tzv. bílém receptu”, tedy které nehradí SSN, ale jsou plně hrazeny občanem, a která zároveň v této oblasti touto formou stanoví zákaz prodeje určitých kategorií léčivých přípravků a omezení počtu prodejen, jež je možno zřídit na území státu?

2) Musí se článek 15 Listiny základních práv Evropské unie [dále jen ‚Listina‘] vykládat v tom smyslu, že se v něm stanovená zásada uplatní bez omezení i na povolání farmaceuta, aniž veřejný zájem spojený s výkonem tohoto povolání odůvodňuje, pokud jde o prodej léčivých přípravků uvedených v první otázce, jiný režim pro majitele lékáren než pro majitele prodejen parafarmaceutického zboží?

3) Musí se články 102 [SFEU] a 106 SFEU vykládat v tom smyslu, že se zákaz zneužití dominantního postavení uplatní bez omezení na povolání farmaceuta, neboť farmaceut, který je majitelem tradiční lékárny a který prodává léčivé přípravky na základě dohody s [SSN], je zvýhodněn zákazem platícím pro majitele prodejen parafarmaceutického zboží prodávat léčivé přípravky třídy C, aniž je takovéto zvýhodnění odůvodněno nepochybnými zvláštnostmi povolání farmaceuta plynoucími z veřejného zájmu na ochraně zdraví občanů?

Soud reflektoval názor generálního advokáta

Už letos v březnu vydal k případu své stanovisko generální advokát Soudního dvora EU Nils Wahl, ve kterém zkritizoval národní soudy za to, že si zjednodušují svou práci.

Podotkl, že řízení o předběžné otázce je nástrojem spolupráce mezi Soudním dvorem EU a vnitrostátními soudy, nicméně každý rok je žádán o stále vyšší počet rozhodnutí. V řadě případů přitom projednává věci podobné již dříve rozhodnutým.

Soud by proto měl žádosti v podobných a již dříve rozhodnutých případech zamítat, protože zbytečně zatěžují Soudní dvůr. A ten jeho stanovisko plně respektoval.

Jak se uvádí v rozsudku, Soudní dvůr předal předkládajícímu soudu rozsudek Venturini a spol. s dotazem, zda trvá na své žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce. Předkládající soud potvrdil, že trvá i nadále na zodpovězení druhé a třetí otázky.

Soudní dvůr tedy obě projednal a dospěl v souladu se stanoviskem generálního advokáta k závěru, že vzhledem k tomu, že nedisponuje poznatky nezbytnými pro užitečnou odpověď, je třeba druhou i třetí otázku prohlásit za nepřípustnou.

Zdroje informací:
APATYKÁŘ®
Sdílet | Vytisknout článek | Diskuze není povolena

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY A PODCASTY:

apaTÉMATICKÉ SEKCE
» LÉKÁRENSTVÍ U NÁS
» LÉKÁRENSTVÍ VE SVĚTĚ
» RADY, TIPY
» UDÁLOSTI, KOMENTÁŘE
apaNEPŘEHLÉDNĚTE

» Soudní dvůr EU: Německé pevné ceny jsou v rozporu s evropským právem

» Soudní dvůr EU: Pro regulaci lékáren nelze obecně použít demografické kritérium

» Soudní dvůr EU: Státy mohou vyhradit prodej léčiv jen lékárnám

» Soudní dvůr EU: Léčivo bez registrace může být připraveno pouze v lékárně na recept pro konkrétního pacienta

» Soudní dvůr EU: Stejný výrobek nemůže na stejném trhu existovat současně jako zdravotnický prostředek i lék

» Soudní dvůr EU: Lékárny mohou vyrábět léčivé přípravky bez registrace ve velkém

» Soudní dvůr EU: Nařízení o zdravotních tvrzeních platí i při doporučení prostřednictvím lékařů

ISSN 1214-0252 | Copyright © 2000-2018, PharmDr. Martin Dočkal | Apatykář® je registrovaná ochranná známka
APATYKÁŘ® je součástí skupiny APATYKÁŘ®.net. Žádná část těchto stránek nesmí být nijak použita bez výslovného souhlasu autora!
Prohlášení vydavatele, cookies | Přístupný web | Mobilní verze | Pomoc a nápověda | W3C-HTML 4.01, W3C-CSS, FEEDValidator, W3C-WAI - AAA, Cynthia Tested
Tyto internetové stránky odpovídají normě HONcode pro důvěryhodné zdravotnické informace: ověřit.