Klávesové zkratky na tomto webu – rozšířené Na obsah stránky

» ARTIST PAGE on iTunes

apaPODCASTOVÝ TIP
PharmDr. Marie Loučková, Bc. Alena Šindelářová

Návrat studia oboru farmaceutický asistent na střední školu?

První část exkluzivního rozhovoru s PharmDr. Marií Loučkovou, vedoucí oboru Diplomovaný farmaceutický asistent na VOŠ a SZŠ Alšovo nábřeží v Praze, a Bc. Alenou Šindelářovou, předsedkyní Sekce farmaceutických asistentů ČAS.

…zprávy z farmacie, které jinde nenajdete!

apaLÉKÁRENSTVÍ U NÁS I VE SVĚTĚ
V této rubrice jsou zařazeny všechny informace a události z oblasti lékárenství, lékárenské péče a farmaprůmyslu jak v ČR, tak zejména ze světa, stejně jako užitečné rady a tipy. Rubrika je dále členěna dle oblasti zaměření (tématické sekce najdete v pravém sloupci).
EXKLUZIVNĚ

Život na Špicberkách miluju a neměnila bych, říká lékárnice z nejsevernější evropské lékárny

Vloženo: 23.08.2016, 06:04 | Čteno: 17977×
FOTO: Archiv Borghild Yttredal

Před sedmi lety se lékárnice Borghild Yttredal přestěhovala ve 29 letech z pevniny za manželem na Špicberky a začala pracovat v nejsevernější evropské lékárně Apotek 1 v Longyearbyen. I přesto, že tu byla několik let sama, tři měsíce v roce je tu úplná tma a zdejší zima opravdu dělá čest tomuto ročnímu období, jak říká v exkluzivním rozhovoru pro portál APATYKÁŘ®, neměnila by.

Zásilky léčiv nevozí dodávky jak to známe z českých lékáren, ale dopravují se letadlem. Někdy to může trvat i pár dní, ale lidé si nestěžují. Dříve tu lékárna nebyla a na své léčivé přípravky čekali i 14 dní. Život je tu klidnější, což se projevuje i v lékárnách – Borghild Yttredal má podstatně více času mluvit se zákazníky.

Jak dlouho funguje vaše lékárna?

„Lékárna má asi 50-60 m2 a byla otevřena v září 2008, do té doby na Špicberkách žádná lékárna nebyla. Otevřela si ji zde paní Berit Fossland a provozovala ji. Já jsem do Longyearbyen přišla v červnu 2009 a od té doby jsme tu byly dvě. Berit nyní žije v Norsku (na kontinentu) a stále lékárnu vlastní.“

Používáte brand řetězce Apotek 1 a ten, pokud vím, v Norsku provozuje distribuce Phoenix/Tamro?

„Ano, máte pravdu. Většinu lékáren Apotek 1 vlastní Phoenix, ale máme zde i několik soukromých lékáren a my jsme jednou z nich. Používáme jejich brand, ale lékárna je privátní. Ne všechny lékárny v Norsku patří řetězcům.“

A to jste nyní v lékárně sama?

„Byla jsem. Ale od 12. září budu mít zase natrvalo kolegyni.“

Říkala jste, že jste na Špicberky přišla v roce 2009, tzn. že nejste místní?

„Do Longyearbyen jsem přišla před sedmi lety. Všichni lidé, co zde žijí, jsou z pevniny. Já jsem ze západní části Norska. Sem do Longyearbyen jsem přišla za svým manželem. Byl musherem a působil v turistickém byznyse. Nyní je učitelem na zdejší škole. Psy už máme jen pro nás, v rámci soukromého života.“

Takže jste musher?

„To jsme tady skoro všichni. My máme osm sněžných psů. Mimochodem, na Špicberkách žije údajně něco kolem 700 psů, takže prodáváme také veterinární léčiva. A je tu taky veterinář, který s naší lékárnou dobře spolupracuje.“

Co na to vaše rodina, že jste se přestěhovala do „pustiny“?

„Moje rodina žije v Norsku na pevnině a když jsem oznámila svůj úmysl, mysleli si, že jsem se zbláznila. Ale potom, co tu za námi byli pochopili, proč tu žijeme a zamilovali si Špicberky.“

A nelitujete někdy, že jste tak daleko od pevniny, na skutečném venkově?

„Ne, jsem velmi šťastná, že pracuju v Longyearbyen. Funguje tady běžný život, včetně kulturního a sociálního vyžití. Máme tady bluesové a jazzové festivaly, řadu koncertů, kino a působí zde i několik kapel. Je tady možnost četného sportovního vyžití, bazén či horolezecká stěna.

Já myslím, že lidé zde žijí a odpočívají úplně stejně jako všude jinde. Jen tu žijeme velmi těsně spjati s přírodou, takže většina lidí je ráda venku. Tři měsíce v roce je sice úplná tma, žádné denní světlo, ale čtyři máme zase slunce 24 hodin denně. A máme tady sníh osm měsíců v roce.“

Je nějaký rozdíl mezi prací v lékárně na pevnině a v Longyearbyen?

„Děláme vše, co je v lékárně potřeba. Tzn. kromě výdeje a objednávek dělám i účetnictví a také utírám podlahu. Kromě péče o naše zákazníky zásobujeme i nemocnici. V létě pak přijíždí hodně výletních lodí s turisty, takže ty zásobujeme taky.

Hlavní rozdíl v práci zde oproti Norsku ale vidím v tom, že tady máme podstatně více času mluvit se zákazníky, není takový spěch. Nemáme žádné konkurenty a lidé jsou především velmi rádi, že nás tu mají. Takže lékárnu využívají nejen pro nákup léků, ale taky kosmetiky, prostředků dentální hygieny apod.

Někteří lidé nám nosí na vánoce čokoládu a dávají nám tak najevo, že oceňují naše služby.“

Takže vaše lékárna je pravidelně využívána místními, není závislá jen na turistech?

„Je to tak na stejno. Jsme závislí jak na turistech, tak i na místních lidech.“

A kolik receptů denně třeba máte?

„Receptů máme každý den kolem 15-20. Zákazníků bývá 80-100 denně.“

Jaká skupina přípravků se na Špicberkách nejvíce prodává?

„Jednoznačně léky proti nachlazení.“

Jak často probíhají dodávky léčiv a jak? Musejí si lidé třeba dělat zásoby?

„Ne, to není potřeba. Mám dvě pravidelné dodávky týdně. Dodávky probíhají výhradně letecky, tady v Longyearbyen je přímo letiště. Objednávat můžu po celých 24 hodin od pondělí do pátku.“

Poskytujete pacientům nějaké speciální služby?

„Ano. Když např. lidé užívají nějaké speciální léčivé přípravky, které jsou hodně drahé a nemůžu je proto držet skladem, pošlu jim 14 dní předem SMS a zeptám se jich, zda budou potřebovat svou pravidelnou zásobu. Až dorazí, dám jim zase vědět, že se mohou stavit. Samozřejmě se snažíme vyjít jim maximálně vstříct, poskytovat co nejlepší servis a poradenství.“

Co pro Vás bylo po přestěhování do Longyearbyen nejtěžší?

„Musela jsem se adaptovat na podmínky na Špicberkách, např. na počasí, které zde panuje v zimě a taky na systém zásobování prostřednictvím letadla.

Kromě toho je občas těžké poskytovat správné informace, protože lidé tady ne všichni mluví norsky, nebo anglicky. Např. je pro mě velmi těžká komunikace v ruštině.“

U nás v ČR lidé často pořád spěchají a na komunikaci s lékárníkem nemají dost času. Když nějaký přípravek nemáme skladem, např. jak jste říkala z důvodu ceny, a musíme jej objednat do druhého dne, lidé bývají naštvaní, že musejí čekat. Předpokládám, že na Špicberkách je to jinak?

„Ano, tady jsou lidé skutečně velmi rádi, že tu mají lékárnu. Jak jsem říkala už dříve, otevřeli jsem v roce 2008, do té doby zde lékárna nebyla a lidé museli své léčivé přípravky objednávat z pevniny, což bylo velmi problematické. Nebylo výjimkou, že na svůj přípravek čekali klidně i čtrnáct dnů. V nemocnic v Longyearbyen dostali jen pohotovostní léčiva.

Takže když něco musíme objednat do druhého dne nebo dvou, je to pro ně naprosto v pořádku. Snažím se ale, samozřejmě, mít skladem většinu přípravků, které zdejší lidé pravidelně užívají.“

Jaké máte hobby, kromě práce v lékárně a pejsků?

„Jak jsem říkala, máme osm sněžných psů a to dá vcelku dost práce. Ale jinak mě baví kolektivní sporty a aktivity, kde můžu být se svými přáteli. Takže lyžování, turistika, squash, ale třeba jen posezení u dobrého filmu s přáteli.“

Takže jste tady na Špicberkách po těch sedmi letech spokojená? Žádné úvahy o návratu na pevninu?

„Ne, to v žádném případě. Já miluju život na Špicberkách. Příroda je tady fantastická a lidé milí a zajímaví.

V Longyearbyen žije 2300 lidí, přes 500 jsou lidé ve věku do 18 let, ale obecně zde žijí mladí. Máme tu základní a střední školu, 2 mateřské školy. Žije zde na 3000 ledních medvědů, sobů a tuleňů. V létě je tu taky spousta ptáků, velryb, mrožů atd.

Je tu opravdu nádherně, takže v tuto chvíli rozhodně nemám v plánu se stěhovat. Možná jednou, někdy, ale to teď nevím a nepřemýšlím o tom.“

Autor:
PharmDr. Martin Dočkal | APATYKÁŘ®
» OBRÁZKY K PŘÍSPĚVKU
Kliknutím obrázek zvětšíteKliknutím obrázek zvětšíteKliknutím obrázek zvětšíteKliknutím obrázek zvětšíte

TÉMATICKÝ OKRUH:

apaTÉMATICKÉ SEKCE
» LÉKÁRENSTVÍ U NÁS
» LÉKÁRENSTVÍ VE SVĚTĚ
» RADY, TIPY
» UDÁLOSTI, KOMENTÁŘE
apaNEPŘEHLÉDNĚTE

» Soudní dvůr EU: Německé pevné ceny jsou v rozporu s evropským právem

» Soudní dvůr EU: Pro regulaci lékáren nelze obecně použít demografické kritérium

» Soudní dvůr EU: Státy mohou vyhradit prodej léčiv jen lékárnám

» Soudní dvůr EU: Léčivo bez registrace může být připraveno pouze v lékárně na recept pro konkrétního pacienta

» Soudní dvůr EU: Stejný výrobek nemůže na stejném trhu existovat současně jako zdravotnický prostředek i lék

» Soudní dvůr EU: Lékárny mohou vyrábět léčivé přípravky bez registrace ve velkém

» Soudní dvůr EU: Nařízení o zdravotních tvrzeních platí i při doporučení prostřednictvím lékařů

ISSN 1214-0252 | Copyright © 2000-2017, PharmDr. Martin Dočkal | Apatykář® je registrovaná ochranná známka
APATYKÁŘ® je součástí skupiny APATYKÁŘ®.net. Žádná část těchto stránek nesmí být nijak použita bez výslovného souhlasu autora!
Prohlášení vydavatele, cookies | Přístupný web | Mobilní verze | Pomoc a nápověda | W3C-HTML 4.01, W3C-CSS, FEEDValidator, W3C-WAI - AAA, Cynthia Tested
Tyto internetové stránky odpovídají normě HONcode pro důvěryhodné zdravotnické informace: ověřit.