Komora odpískala výkon farmaceuta, zkouší znovu protlačit dispenzační taxu – APATYKÁŘ®
Klávesové zkratky na tomto webu – rozšířené Na obsah stránky

» ARTIST PAGE on iTunes

apaPODCASTOVÝ TIP
Lékárny Dr.Max

V síti Dr.Max má odborné vzdělávání tak velké zastání, že nemusíme být závislí na sponzorech

Druhá část prezentačního podcastu společnosti Česká lékárna holding, a.s., mj. o systému vzdělávání a Akademii Dr.Max. Hosté: PharmDr. David Mendl (provozní ředitel Lékáren Dr.Max), MUDr. Gabriel Pallay, CSc. (manažer odborného vzdělávání).

…lékárenství začíná tady!

apaLÉKÁRENSTVÍ U NÁS I VE SVĚTĚ
V této rubrice jsou zařazeny všechny informace a události z oblasti lékárenství, lékárenské péče a farmaprůmyslu jak v ČR, tak zejména ze světa, stejně jako užitečné rady a tipy. Rubrika je dále členěna dle oblasti zaměření (tématické sekce najdete v pravém sloupci). Podrubrika Události, komentáře obsahuje výhradně názory uvedených autorů, které se nemusejí shodovat s názorem redakce portálu APATYKÁŘ®.
VÍME PRVNÍ

Komora odpískala výkon farmaceuta, zkouší znovu protlačit dispenzační taxu

Vloženo: 16.04.2018, 06:12 | Čteno: 11407×
FOTO: APATYKÁŘ®

Ministerstvo zdravotnictví připravilo na základě nálezu Ústavního soudu návrh novely zákona o veřejném zdravotním pojištění, která přináší nová pravidla pro úhradovou regulaci zdravotnických prostředků. V rámci ukončeného připomínkového řízení se objevil opětovně také návrh na zavedení dispenzačního poplatku (taxy).

Komora oprášila taxu

Jak zjistil portál APATYKÁŘ®, mezi připomínkami se objevila také jedna od České lékárnické komory. Ta neřeší zdravotnické prostředky, kvůli kterým se novela připravuje, ale zavádí do zákona dispenzační taxu za výdej léčivých přípravků v lékárnách. Po dvou letech se tak opět vrací návrh, který se komora snažila protlačit už v rámci novely zákona o léčivech.

Tehdy tento návrh tehdejšího poslance PharmDr. Jiřího Skalického, Ph.D. a posléze i MUDr. Jiřího Štětiny zákonodárci i ministerstvo odmítli jako přílepek k nesouvisejícímu zákonu. Komora proto nyní logicky návrh znovu vytáhla s tím, že o přílepek nejde, protože se jedná právě o novelizaci zákona o veřejném zdravotním pojištění.

Návrh konkrétně vkládá do stávajícího § 32 za odstavec 1 nové odstavce 2 až 3, které znějí:

(2) Za výdej léčivého přípravku na recept, hrazeného zcela nebo zčásti z veřejného zdravotního pojištění, bez ohledu na to, zda je v konkrétním případě skutečně hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění nebo zda si jej plně hradí pacient, náleží poskytovateli lékárenské péče dispenzační taxa za všechna na receptu předepsaná balení jednoho druhu léčivého přípravku. Výši dispenzační taxy stanoví Ministerstvo zdravotnictví prováděcím právním předpisem.

(3) Dispenzační taxu za výdej léčivého přípravku, který si v plné výši hradí pacient, vybere poskytovatel lékárenské péče při výdeji. V případě, že léčivý přípravek je hrazen, i jen zčásti, zdravotní pojišťovnou, uhradí poskytovateli lékárenské péče dispenzační taxu příslušná zdravotní pojišťovna spolu s léčivým přípravkem podle § 17 odst. 7 písm. a) bod 1.

Aby nedocházelo k jejímu zneužívání k marketingovým účelům, navrhuje komora současně zákaz poskytování slev z taxy.

Vyšší cena, vyšší marže?

V odůvodnění svého návrhu komora uvádí, že historicky je lékárenská péče financována výlučně z obchodní přirážky připočtené k ceně léčivých přípravků. Zarážející je ale zcela mylná argumentace, že tato přirážka je regulována svou výší, přičemž platí rovnice vyšší cena léku = vyšší marže.

Je otázkou, zda jde o přehlédnutí, nebo neznalost předkladatelů, každopádně takto zásadní pochybení by se vůbec při odborné argumentaci nemělo objevit. Již řadu let totiž není marže pevná, ale degresivní (přesně od 1. srpna 2006). Tj. právě naopak její výše při vyšší ceně léčivého přípravku klesá.

Podle komory bylo v minulosti možné při vyšší ceně léčivých přípravků z přirážky náklady lékárenské péče uhradit. V současné době tomu tak není a lékárny přežívají jen díky prodeji vedlejšího sortimentu. Proto navrhuje změnu odměňování lékárenské péče.

V úvahu, podle ní, připadají tři možnosti – (1) navýšení přirážky, (2) úhrada nového výkonu dispenzace prováděné farmaceutem nebo (3) úhrada dispenzační taxy.

Ne navýšení marží

První odmítá jako nevhodnou, protože konzervuje současný stav. To však není úplně pravda, protože řešením, a poměrně rychlým, by byl již dřívější návrh Ministerstva zdravotnictví na změnu Cenového předpisu.

Podle informací portálu APATYKÁŘ® podobné řešení nabídly i zdravotní pojišťovny při aktuálním dohodovacím řízení, což však bylo zástupci poskytovatelů lékárenské péče odmítnuto. Pojišťovny konkrétně nabídly přerozdělení marží HVLP do dvou nejnižších cenových pásem (což by se pozitivně dotklo především malých lékáren, do kterých by mohlo přitéct až o 0,5 mld. Kč navíc) a zároveň do marží redistribuovat i finanční objem za úhradu výkonů č. 09552 (signální výkon).

V případě klinicko-farmaceutické péče pak navrhly péči poskytovanou hospitalizovaným pacientům ocenit výkonově a zahrnout do hospitalizačního paušálu.

Jak vyplývá ze zápisu z přípravné fáze dohodovacího řízení pro rok 2019, zástupci lékárníků to odmítli s tím, že řešení v podobě signálního výkonu je přímým příjmem poskytovatelů lékárenské péče, nikoliv distributora a výrobce. Finanční prostředky v podobě marží jsou totiž rozděleny mezi jednotlivé články distribučního řetězce. Jsou proto ochotni diskutovat pouze o řešení v podobě signálního kódu (požadují 30 Kč za výkon či 20 Kč za položku na receptu).

Ne úhradě výkonu

Komora nicméně v odůvodnění svého návrhu na zavedení dispenzační taxy odmítá úhradu výkonu farmaceuta, protože se to ukázalo jako problematické. Po čtyřech letech tak nepřímo potvrdila predikci portálu APATYKÁŘ®, který právě na problematičnost zavedení výkonu do lékárenské praxe v českém prostředí upozorňoval již v roce 2014 s tím, že tato cesta je nevhodná.

„Ukazuje se, že výdej léčivého přípravku je jako výkon farmaceuta velmi odlišný od ostatních zdravotních výkonů. Jeho zařazení na seznam výkonů není příliš pravděpodobné. Hlavní překážky pro zařazení shledávají členové Pracovní skupiny zejména v tom, že v lékárnách není možné vést v potřebném rozsahu zdravotnickou dokumentaci a že by takto koncipovaný výkon zdvojoval činnosti, které jsou obsahem výkonů lékařů při vyšetřeních,“ konstatuje v odůvodnění komora.

Ano dispenzační taxe

Za nejvhodnější proto považuje zavedení dispenzační taxy jako odměny za lékárenskou péči. Otázkou zůstává, jak se k zavedení postaví řetězce, protože dle návrhu by z taxy nemohla být poskytována sleva.

Navíc, taxu by pacienti platili i v případě, že léčivo je sice hrazeno ze zdravotního pojištění, ale lékař se rozhodne nechat je plně zaplatit pacientovi. To se nezřídka děje v případě, že lékař nechce čerpat svůj limit na léky, anebo přípravek nemůže předepsat kvůli preskripčním limitacím. Pacient by tak kromě plné ceny platil navíc ještě další poplatek, což může znamenat pro řadu zákonodárců nepřijatelné navýšení spoluúčasti.

Konečně, není vůbec jasné, jak by se v této souvislosti změnila marže a další podmínky úhrad lékárnám. Z dosavadních postojů účastníků dohodovacího řízení je zjevné, že bez současné úpravy by se dispenzační taxa – pokud by vůbec byla zavedena – neobešla.

I proto se jako nejlepší jeví i nadále řešení přes Cenový předpis. Jeho změna je rychlejší a efekt do ekonomiky malých lékáren se tak projeví rychle. Navíc je zjevné, že jde o jedinou cestu, kde se nabízí reálné přidání peněz malým lékárnám.

Tuto informaci přinesl jako první portál APATYKÁŘ®, jediné české zpravodajské médium orientující se více než 18 let čistě na oblast farmacie a lékárenství a základní zdroj informací pro práci profesionálů v oblasti farmacie.

Autor:
PharmDr. Martin Dočkal | APATYKÁŘ®
Sdílet | Vytisknout článek | Diskuze není povolena

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY A PODCASTY:

apaTÉMATICKÉ SEKCE
» LÉKÁRENSTVÍ U NÁS
» LÉKÁRENSTVÍ VE SVĚTĚ
» RADY, TIPY
» UDÁLOSTI, KOMENTÁŘE
apaNEPŘEHLÉDNĚTE

» Soudní dvůr EU: Německé pevné ceny jsou v rozporu s evropským právem

» Soudní dvůr EU: Pro regulaci lékáren nelze obecně použít demografické kritérium

» Soudní dvůr EU: Státy mohou vyhradit prodej léčiv jen lékárnám

» Soudní dvůr EU: Léčivo bez registrace může být připraveno pouze v lékárně na recept pro konkrétního pacienta

» Soudní dvůr EU: Stejný výrobek nemůže na stejném trhu existovat současně jako zdravotnický prostředek i lék

» Soudní dvůr EU: Lékárny mohou vyrábět léčivé přípravky bez registrace ve velkém

» Soudní dvůr EU: Nařízení o zdravotních tvrzeních platí i při doporučení prostřednictvím lékařů

ISSN 1214-0252 | Copyright © 2000-2018, PharmDr. Martin Dočkal | Apatykář® je registrovaná ochranná známka
APATYKÁŘ® je součástí skupiny APATYKÁŘ®.net. Žádná část těchto stránek nesmí být nijak použita bez výslovného souhlasu autora!
Prohlášení vydavatele, cookies | Přístupný web | Mobilní verze | Pomoc a nápověda | W3C-HTML 4.01, W3C-CSS, FEEDValidator, W3C-WAI - AAA, Cynthia Tested
Tyto internetové stránky odpovídají normě HONcode pro důvěryhodné zdravotnické informace: ověřit.