Klávesové zkratky na tomto webu – rozšířené Na obsah stránky

» ARTIST PAGE on iTunes

apaPODCASTOVÝ TIP
Lékárny Dr.Max

V síti Dr.Max má odborné vzdělávání tak velké zastání, že nemusíme být závislí na sponzorech

Druhá část prezentačního podcastu společnosti Česká lékárna holding, a.s., mj. o systému vzdělávání a Akademii Dr.Max. Hosté: PharmDr. David Mendl (provozní ředitel Lékáren Dr.Max), MUDr. Gabriel Pallay, CSc. (manažer odborného vzdělávání).

…farmazpravodajství pro profesionály!

apaLÉKÁRENSTVÍ U NÁS I VE SVĚTĚ
V této rubrice jsou zařazeny všechny informace a události z oblasti lékárenství, lékárenské péče a farmaprůmyslu jak v ČR, tak zejména ze světa, stejně jako užitečné rady a tipy. Rubrika je dále členěna dle oblasti zaměření (tématické sekce najdete v pravém sloupci).

Řetězce: Dostupnost lékáren není problém, více nás tíží alarmující nedostatek odborníků

Vloženo: 21.07.2018, 07:54 | Čteno: 14320×
FOTO: APATYKÁŘ®

Asociace provozovatelů lékárenských sítí (APLS) zveřejnila svou představu podmínek pro rozdělení fondu vytvořeného zdravotními pojišťovnami pro podporu lékáren v nedostupných oblastech. Zásadní však z jejího pohledu i z hlediska dalšího vývoje v lékárenství je především alarmující vývoj nedostatku pracovníků v lékárnách.

(Ne)problém nedostupnosti

V rámci dohody k dohodovacímu řízení se zdravotními pojišťovnami o úhradách lékárenské péče pro rok 2019 bylo rozhodnuto mj. i o vytvoření fondu, ze kterého budou dle předem dohodnutých pravidel dotováni poskytovatelé lékárenské péče v nedostupných oblastech.

O pravidlech pro rozdělení vyčleněných 48 mil. Kč však dosud nebylo rozhodnuto. Asociace proto představila svou vizi a zdůraznila, že pravidla by měla být především jasná a mělo by jít spíše o podporu stávajících lékáren v odlehlých oblastech než o otevírání nových.

Konkrétně analyzovala data předložená nedávno profesní organizací vycházející ze studie doc. Podzimka (Infofarm) z roku 2017. Z uvedených 83 obcí s počtem obyvatel 2-5 tis. bez lékárny identifikovala 6, kde lékárna či oddělení pro odloučený výdej léčiv od doby provedení studie nově do dnešního dne naopak vznikly, u zbývajících 77 je pak dojezdová vzdálenost do 15 minut (pouze ze 4 je to do nejbližší lékárny do 20 minut, nejdále z Rokytnice v Orlických Horách a to 18 minut).

Nařízení vlády č. 307/2012 Sb. přitom definuje maximální dojezdovou vzdálenost do lékárny do 35 minut. Podle předsedy představenstva APLS Ing. Daniela Horáka tak fakticky dle stávající legislativy problém nedostupnosti neexistuje.

Rozumí však, že pro nemotorizované či hůře pohyblivé pacienty to problém být může. Jak ale dodal, lékárna se ekonomicky vyplatí v obcích s minimálně 3 tis. obyvatel a kde je lékař. Je tedy otázkou, jak tzv. jedinečné lékárny skutečně definovat. Jediná legislativně daná definice dostupnosti totiž vyplývá z onoho nařízení vlády.

Jasná pravidla pro všechny

APLS se při svém návrhu zjevně inspirovala ve Švédsku, kde tamní vláda rovněž venkovské lékárny dotuje a stanovila jasná pravidla pro všechny, bez ohledu na provozovatele.

Pro české prostředí asociace navrhuje podporu pro takové lékárny, které jsou v obcích nad 3 tis. obyvatel, dojezdová vzdálenost je více než 20 minut, mají otevřeno minimálně 30 hodin týdně a maximální obrat lékárny vykázaný v úhradách na zdravotní pojišťovny (tj. ne celkový obrat lékárny) 500 tis. Kč.

Výše podpory by přitom tvořila maximálně 5 % objemu prostředků lékárny vykázaných v úhradách na zdravotní pojišťovny a byla by udělována bez rozlišení provozovatele.

Současně APLS požaduje vytvoření nezávislé komise pro kontrolu naplňování pravidel, kde by byli zástupci Ministerstva zdravotnictví, SÚKL, zdravotních pojišťoven, Asociace krajů a Svazu měst a obcí a naopak by v ní nesměli být zástupci komory a provozovatelů, aby byl vyloučen střet zájmů. Samozřejmé by bylo pravidlené vyhodnocování provozovatelů, zda podmínky pro udělení dotace i nadále splňují.

Vzhledem k rozsahu lékárenské péče (viz zmiňovaná studie společnosti Infopharm) je však otázkou, zda takové lékárny v ČR vůbec existují.

Profesní organizace naopak preferuje rozdělení peněz z fondu mezi tzv. jedinečné (ty definuje jako jediné v dané obci) lékárny, dle jejích propočtů se jedná o necelou čtvrtinu všech lékáren (600), rovným dílem (cca 80 tis. Kč ročně). Jen tak je, podle komory, možné zachovat lékárenskou péči pro co největší počet měst, městysů a obcí.

Nicméně takový návrh odporuje znění dohody s pojišťovnami, protože ten hovoří o tom, že peníze z nově vytvořeného fondu se použijí jako dotace pro poskytovatele lékárenské péče v nedostupných oblastech, nikoli jediných ve městech.

Regulace s rozmyslem

V této souvislosti se představitelé APLS dotkli i mediálně prezentovaných návrhů na zavedení demografických a geografických pravidel.

Komora před časem uvedla svou představu regulace sítě lékáren. Podle ní má být vzdálenost mezi dvěma lékárnami vzdušnou čarou minimálně 500 metrů a jedna lékárna má připadat na minimálně 3 tis. obyvatel. Je však otázkou, jak by se pravidla uplatňovala ve větších městech a zda by se lékárenská péče spíše neomezila.

APLS na příkladu pražského centra Anděl dokumentovala, že uplatňování pravidel by bylo v řadě případů nereálné, vzhledem k počtu lidí, kteří se v určitých dopravních či společensko-obchodních uzlech českých měst pohybují. Jen touto oblastí např. denně projde více než 100 tis. lidí (data DPP a centrum Nový Smíchov).

Z dosud veřejně prezentovaných návrhů komory není jasné, zda by se pravidla týkala obecně vzniku nové licence, nebo by byl alespoň zachován převod stávajících na nového majitele. Takovou změnu (bez uzákonění převoditelnosti jednou vydané licence) si mj. prosadili lékárníci v Polsku a již řada příkladů ukazuje, že lékárny některých lékárníků se staly neprodejnými.

Pokud by tedy byla zvažována uvedená regulativní opatření, velmi důsledně by se musel nejprve vyhodnotit jejich dopad na provozovatele. Např. i v sousedním velmi přísně regulovaném Rakousku podobná pravidla zrušili po rozsudku Soudního dvora EU v roce 2017.

I zde totiž přísnou regulaci dlouhodobě napadají sami lékárníci, že je spíše kontraproduktivní. Jednak omezuje dostupnost péče pro řadu pacientů a jednak nahrává lékařům při prosazování samodispenzační praxe (výdej léčivých přípravků lékařem přímo v ordinaci). V místě, kde není lékárna si totiž lékař může podobnou výdejnu zařídit.

Nedostatek odborníků

Podpora by každopádně podle asociace neměla vést k tomu, aby neefektivní lékárny, které pacienti využívají pouze minimálně, naopak blokovaly lékárenský personál, který následně chybí v jiných lékárnách.

Ostatně problém nedostatku odborného personálu vnímají všechny společnosti sdružené v APLS (zastupují sítě Dr.Max, BENU a Devětsil, cca 650 lékáren a přes 2 tis. lékárníků) jako zásadnější a jako časovanou bombu. Na konkrétních datech Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy dokumentoval místopředseda APLS Ing. Michal Jurča, jak se např. výrazně snížil počet farmaceutických asistentů (v tuto chvíli nejvíce poptávaná profese v největším online pracovním trhu v lékárenství LÉKÁRNICKÉ INZERCI®).

Zatímco v roce 2011 bylo ke studiu přijato 448 zájemců, v roce 2017 už jen 310. Stejně tak v roce 2011 studia ukončilo 240 absolventů, v roce 2017 jen 194. Vzhledem k počtu lékáren v ČR je tento vývoj alarmující, ostatně potvrzuje jej právě extrémní poptávka po farmaceutických asistentech v LÉKÁRNICKÉ INZERCI®.

Nezaměstnanost absolventů oboru farmaceutický asistent byla v 2017 pouhé 1 %. Jen samotné sítě sdružené v APLS pak poptávají na 300 odborných pracovníků (farmaceutických asistentů a lékárníků). Pokud se tento trend urychleně nezvrátí, může být paradoxně lékárenská péče ohrožena nedostatkem odborných pracovníků více, než dostupností lékáren.

To se může projevit např. výrazně delší čekací dobou v lékárnách, omezením individuální přípravy, nabídkou doplňkových služeb apod. I proto ostatně hlavní hráči nedávno oznámili garantované mzdy, které mají přilákat nejen nové pracovníky, ale motivovat potenciální studenty ke studiu oboru farmaceutický asistent anebo farmacie.

Jednou z možností, jak uvedl Ing. Jurča, je i návrat studie farmaceutického asistenta na střední školy, jako tomu bylo historicky. Ostatně provozovatelé lékáren takto vzdělané pracovníky dlouhodobě chválí jako nejlépe připravené do praxe.

Současně nastavený systém i rozsah předmětů však podobným změnám brání a ani Ministerstvo zdravotnictví, ani Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy o změnách aktuálně neuvažují.

Každopádně pokud nebude mít v lékárnách kdo pracovat, jsou diskuze o dostupnosti lékárenské péče v odlehlých oblastech bezpředmětné. Je proto pochopitelné, že hlavní hráči obracejí svou pozornost především na nábor a motivaci odborných pracovníků.

Autor:
PharmDr. Martin Dočkal | APATYKÁŘ®
Sdílet | Vytisknout článek | Diskuze není povolena

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY A PODCASTY:

apaTÉMATICKÉ SEKCE
» LÉKÁRENSTVÍ U NÁS
» LÉKÁRENSTVÍ VE SVĚTĚ
» RADY, TIPY
» UDÁLOSTI, KOMENTÁŘE
apaNEPŘEHLÉDNĚTE

» Soudní dvůr EU: Německé pevné ceny jsou v rozporu s evropským právem

» Soudní dvůr EU: Pro regulaci lékáren nelze obecně použít demografické kritérium

» Soudní dvůr EU: Státy mohou vyhradit prodej léčiv jen lékárnám

» Soudní dvůr EU: Léčivo bez registrace může být připraveno pouze v lékárně na recept pro konkrétního pacienta

» Soudní dvůr EU: Stejný výrobek nemůže na stejném trhu existovat současně jako zdravotnický prostředek i lék

» Soudní dvůr EU: Lékárny mohou vyrábět léčivé přípravky bez registrace ve velkém

» Soudní dvůr EU: Nařízení o zdravotních tvrzeních platí i při doporučení prostřednictvím lékařů

ISSN 1214-0252 | Copyright © 2000-2018, PharmDr. Martin Dočkal | Apatykář® je registrovaná ochranná známka
APATYKÁŘ® je součástí skupiny APATYKÁŘ®.net. Žádná část těchto stránek nesmí být nijak použita bez výslovného souhlasu autora!
Prohlášení vydavatele, cookies | Přístupný web | Mobilní verze | Pomoc a nápověda | W3C-HTML 4.01, W3C-CSS, FEEDValidator, W3C-WAI - AAA, Cynthia Tested
Tyto internetové stránky odpovídají normě HONcode pro důvěryhodné zdravotnické informace: ověřit.