Klávesové zkratky na tomto webu – rozšířené Na obsah stránky

» ARTIST PAGE on iTunes

apaPODCASTOVÝ TIP
Lékárny Dr.Max

Díky naší velikosti může ambiciózní a kvalitní lékárník najít neomezené možnosti uplatnění

První část prezentačního podcastu společnosti Česká lékárna holding, a.s., mj. o e-Laboratoři a širokých možnostech pracovního uplatnění. Hosté: PharmDr. David Mendl (provozní ředitel Lékáren Dr.Max), Mgr. Petra Jebavá (oblastní provozní ředitelka).

…lékárenství začíná tady!

apaLÉKÁRENSTVÍ U NÁS I VE SVĚTĚ
V této rubrice jsou zařazeny všechny informace a události z oblasti lékárenství, lékárenské péče a farmaprůmyslu jak v ČR, tak zejména ze světa, stejně jako užitečné rady a tipy. Rubrika je dále členěna dle oblasti zaměření (tématické sekce najdete v pravém sloupci).

Soudní dvůr EU: Rozhodčí doložka v dohodě mezi Nizozemskem a Slovenskem o ochraně investic není slučitelná s právem EU

Vloženo: 07.03.2018, 06:07 | Čteno: 17253×
FOTO: Soudní dvůr EU

Soudní dvůr EU rozhodl ve sporu mezi Slovenskou republikou a společností Achmea provozující mj. slovenskou zdravotní pojišťovnu Union ohledně rozhodčí doložky uvedené v dohodě uzavřené mezi Nizozemskem a Slovenskem o ochraně investic. Podle něj není slučitelná s unijním právem.

Původní spor

V roce 1991 uzavřely bývalé Československo a Nizozemsko dohodu o podpoře a vzájemné ochraně investic. Dohoda stanoví, že spory mezi jednou smluvní stranou a investorem druhé smluvní strany budou pokud možno vyřešeny přátelsky nebo u rozhodčího soudu.

Po rozpadu Československa v roce 1993 vstoupilo Slovensko do práv a závazků Československa vyplývajících z dohody.

V roce 2004 otevřelo Slovensko svůj trh zdravotního pojištění soukromým investorům. Společnost Achmea, která je součástí nizozemské pojišťovací skupiny, si poté na Slovensku založila dceřinou společnost (Union ZP), aby tam poskytovala soukromé zdravotní pojištění. V roce 2006 však Slovensko částečně zrušilo liberalizaci trhu zdravotního pojištění, a zejména zakázalo rozdělování zisků dosažených z činností týkajících se zdravotního pojištění.

V roce 2008 zahájila společnost Achmea proti Slovensku rozhodčí řízení na základě dohody, jelikož měla za to, že výše uvedené zákazy byly v rozporu s touto dohodou a že jí toto opatření způsobilo majetkovou újmu. V roce 2012 rozhodčí soud konstatoval, že Slovensko skutečně porušilo dohodu, a uložil mu, aby zaplatilo společnosti Achmea náhradu škody ve výši přibližně 22,1 mil. EUR a úroky.

Slovensko následně podalo k německým soudům žalobu na zrušení nálezu rozhodčího soudu. Podle názoru Slovenska byla rozhodčí doložka obsažená v dohodě v rozporu s několika ustanoveními Smlouvy o FEU.

Německý Spolkový soudní dvůr, k němuž byl podán kasační opravný prostředek, se rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru předběžné otázky:

„1) Brání článek 344 SFEU použití ustanovení dvoustranné dohody o ochraně investic mezi členskými státy Unie (takzvaná ‚dvoustranná dohoda o investicích uvnitř Unie‘), podle kterého může investor smluvního státu v případě sporu týkajícího se investic v jiném smluvním státě zahájit vůči posledně uvedenému státu rozhodčí řízení, pokud byla uvedená dohoda uzavřena před přistoupením jednoho ze smluvních států k Unii, avšak rozhodčí řízení má být zahájeno až poté?

V případě záporné odpovědi na první otázku:
2) Brání článek 267 SFEU použití takovéhoto ustanovení?

V případě záporné odpovědi na první a druhou otázku:
3) Brání čl. 18 první pododstavec SFEU v kontextu popsaném v první otázce použití takovéhoto ustanovení?“

Rozhodnutí Soudního dvora

Česká republika, Estonsko, Řecko, Španělsko, Itálie, Kypr, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Evropská komise předložily vyjádření na podporu argumentace Slovenska, kdežto Německo, Francie, Nizozemsko, Rakousko a Finsko tvrdily, že sporná rozhodčí doložka, a obecně obdobné rozhodčí doložky běžně používané ve 196 dvojstranných dohodách o ochraně investic platných v současné době mezi členskými státy EU, jsou platné.

V rozsudku Soudní dvůr nejprve konstatuje, že podle dohody má rozhodčí soud zřízený podle této dohody rozhodovat zejména na základě platného práva dotyčného smluvního státu, jakož i všech příslušných dohod uzavřených mezi smluvními stranami.

Vzhledem k charakteristickým znakům unijního práva, jako jsou autonomie vůči právu členských států, jakož i mezinárodnímu právu, jeho přednost před právem členských států a přímý účinek celé řady jeho ustanovení použitelných ve vztahu k státním příslušníkům Unie jakož i ve vztahu k samotným členským státům, je toto právo součástí práva platného v každém členském státě, jakož i práva vyplývajícího z mezinárodní dohody uzavřené mezi těmito státy.

Z toho důvodu může dotčený rozhodčí soud na základě obou těchto důvodů vykládat, nebo dokonce uplatňovat unijní právo, zejména ustanovení týkající se svobody usazování a volného pohybu kapitálu.

Soudní dvůr dále uvádí, že pravomoc dotčeného rozhodčího soudu se odchyluje od pravomoci slovenských a nizozemských soudů, a není tedy součástí příslušných soudních systémů na Slovensku a v Nizozemsku. Z toho vyplývá, že tento rozhodčí soud nelze považovat za soud „členského státu“ ve smyslu článku 267 SFEU, který upravuje řízení o předběžné otázce, a není proto oprávněn požádat Soudní dvůr o rozhodnutí o předběžné otázce.

Pokud jde o otázku, zda nález vydaný rozhodčím soudem podléhá přezkumu soudem členského státu, který může Soudnímu dvoru předložit otázky týkající se unijního práva, jež se týkají sporu projednávaného rozhodčím soudem, Soudní dvůr konstatuje, že podle dohody je rozhodnutí rozhodčího soudu konečné.

Kromě toho rozhodčí soud stanoví svá procesní pravidla, a zejména si zvolí své sídlo, a v důsledku toho právo použitelné na postup upravující soudní přezkum platnosti nálezu, který vydal.

V souvislosti s tímto posledně uvedeným důvodem Soudní dvůr uvádí, že takovýto soudní přezkum může příslušný vnitrostátní soud provést jen v rozsahu, v němž mu to dovoluje vnitrostátní právo, což je podmínka, která v projednávaném případě není zcela splněna, protože německé právo v této oblasti stanoví jen omezený přezkum.

V této souvislosti Soudní dvůr zdůrazňuje, že přezkum rozhodčích nálezů soudy členských států sice může mít za určitých podmínek legitimně omezenou povahu v rámci obchodní arbitráže, toto pravidlo ale nelze přenést na rozhodčí řízení, o které se jedná v projednávané věci.

Zatímco obchodní arbitráž má původ ve svobodné vůli smluvních stran, rozhodčí řízení má původ v dohodě, na základě níž členské státy souhlasily s vynětím sporů, které by se mohly týkat uplatňování nebo výkladu unijního práva, z pravomocí svých vlastních soudů, a tedy ze systému soudních opravných prostředků, které jim v oblastech pokrytých unijním právem ukládá stanovit Smlouva o EU.

Z těchto důvodů má Soudní dvůr za to, že uzavřením dohody o podpoře a vzájemné ochraně investic Slovensko a Nizozemsko založily mechanismus řešení sporů, který není schopný zaručit, že uvedené spory bude projednávat soud, který patří do soudního systému Unie, protože jen takový soud může zaručit plnou efektivitu unijního práva.

Za těchto podmínek dospěl Soudní dvůr k závěru, že články 267 a 344 SFEU musí být vykládány v tom smyslu, že brání takovému ustanovení, obsaženému v mezinárodní dohodě uzavřené mezi členskými státy, jako je článek 8 Dohody mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Nizozemským královstvím o podpoře a vzájemné ochraně investic, podle něhož investor z jednoho z těchto členských států může v případě sporu týkajícího se investic v druhém členském státě zahájit řízení proti posledně uvedenému členskému státu před rozhodčím soudem, jehož pravomoc je tento členský stát povinen uznat.

Autor:
PharmDr. Martin Dočkal | APATYKÁŘ®
Sdílet | Vytisknout článek | Diskuze není povolena

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY A PODCASTY:

apaTÉMATICKÉ SEKCE
» LÉKÁRENSTVÍ U NÁS
» LÉKÁRENSTVÍ VE SVĚTĚ
» RADY, TIPY
» UDÁLOSTI, KOMENTÁŘE
apaNEPŘEHLÉDNĚTE

» Soudní dvůr EU: Německé pevné ceny jsou v rozporu s evropským právem

» Soudní dvůr EU: Pro regulaci lékáren nelze obecně použít demografické kritérium

» Soudní dvůr EU: Státy mohou vyhradit prodej léčiv jen lékárnám

» Soudní dvůr EU: Léčivo bez registrace může být připraveno pouze v lékárně na recept pro konkrétního pacienta

» Soudní dvůr EU: Stejný výrobek nemůže na stejném trhu existovat současně jako zdravotnický prostředek i lék

» Soudní dvůr EU: Lékárny mohou vyrábět léčivé přípravky bez registrace ve velkém

» Soudní dvůr EU: Nařízení o zdravotních tvrzeních platí i při doporučení prostřednictvím lékařů

ISSN 1214-0252 | Copyright © 2000-2018, PharmDr. Martin Dočkal | Apatykář® je registrovaná ochranná známka
APATYKÁŘ® je součástí skupiny APATYKÁŘ®.net. Žádná část těchto stránek nesmí být nijak použita bez výslovného souhlasu autora!
Prohlášení vydavatele, cookies | Přístupný web | Mobilní verze | Pomoc a nápověda | W3C-HTML 4.01, W3C-CSS, FEEDValidator, W3C-WAI - AAA, Cynthia Tested
Tyto internetové stránky odpovídají normě HONcode pro důvěryhodné zdravotnické informace: ověřit.