Mladí si neuvědomují léková rizika, potvrdil to slovenský i norský průzkum – APATYKÁŘ®
Klávesové zkratky na tomto webu – rozšířené Na obsah stránky

» ARTIST PAGE on iTunes

apaPODCASTOVÝ TIP
Mgr. Filip Vrubel

Legislativní změny v oblasti reexportů léčiv, cenové soutěže zdravotních pojišťoven

Čtvrtá část exkluzivního rozhovoru s náměstkem ministra zdravotnictví Mgr. Filipem Vrublem nejen o průběhu Dohodovacího řízení, novinkách v elektronické preskripci, jednotných doplatcích pro pacienty či možnostech zpětné regulace provozování lékáren.

…pro ty, kteří na informace nechtějí čekat!

apaLÉKÁRENSTVÍ U NÁS I VE SVĚTĚ
V této rubrice jsou zařazeny všechny informace a události z oblasti lékárenství, lékárenské péče a farmaprůmyslu jak v ČR, tak zejména ze světa, stejně jako užitečné rady a tipy. Rubrika je dále členěna dle oblasti zaměření (tématické sekce najdete v pravém sloupci). Podrubrika Události, komentáře obsahuje výhradně názory uvedených autorů, které se nemusejí shodovat s názorem redakce portálu APATYKÁŘ®.

Mladí si neuvědomují léková rizika, potvrdil to slovenský i norský průzkum

Vloženo: 08.11.2018, 06:06 | Čteno: 10722×
FOTO: APATYKÁŘ®

Podle průzkumu Norské asociace lékáren užívá mnoho mladých lidí léčivé přípravky proti bolesti preventivně, proti stresu a aby se cítili lépe ve škole. Díky tomu vzniká řada předávkování. Podobnou zkušenost s neznalostí o léčivech u mladých mají i výzkumníci z Farmaceutické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě.

Norský průzkum

Profesní ředitel norské asociace Per Kristian Faksvåg na základě výsledků průzkumu upozornil, že není možné analgetika užívat preventivně. Mnoho lidí, především mladých, si myslí, že mohou vzít „pilulku na všechno“, a mohou tak vyřešit všechny problémy.

V této souvislosti podpořil větší informovanost při samoléčbě také ředitel Norské lékové agentury Legemiddelverket. I ta se totiž setkává s řadou případů předávkování na běžná analgetika volně dostupná bez receptu. I proto se opět v Norsku objevily úvahy, zda nejít stejnou cestou jako sousední Švédsko a některá analgetika vrátit z maloobchodu zpět do lékáren.

Podle zjištění agentury z posledních let užívá 30-40 tis. Norů příliš mnoho analgetik. Hrozí jim tak předávkování a rovněž opačný účinek než zamýšlený. Tj. nebudou fungovat na bolest, ale v dlouhodobém horizontu problémy ještě zhorší.

Slovenská zjištění

K podobným zjištěním došli i výzkumníci z bratislavské Farmaceutické fakulty Univerzity Komenského, kteří se zaměřili na otázky bezpečnosti užívání léčiv u dospívající mládeže. Také jejich zjištění naznačují znepokojivě nedostatečnou informovanost studentů slovenských středních škol o tom, že s užíváním léčiv, zejména nesprávným, mohou být spojena vážné zdravotní rizika. Jedním z důvodů může být i vliv rodičů.

V poslední dekádě se díky nové evropské legislativě zvýšil zájem o racionální používání léčiv u dětí. Kritickým obdobím je především dospívání dětí, když začínají užívat léčivé přípravky bez dohledu rodičů. Pracovní skupina Katedry farmakologie a toxikologie FaF UK se proto detailně zaměřila na problematiku znalostí o užívání léčiv a vnímání rizik farmakoterapie u adolescentů a jejich rodičů.

Výzkum na 12 středních školách po celém Slovensku ukazuje, že dospívající nemají dostatečné znalosti o léčivech, které jsou potřebné pro jejich správné celoživotní užívání. Ve svých odpovědích uváděli, že jim nemohou ublížit. Nedostatečné byly zejména jejich znalosti o rizicích léčiv proti kašli a bolesti, na alergii a o následcích současného užívání dvou různých léčiv.

Výzkumníci zjistili také rozdíly ve znalostech o léčivech a vnímání rizika farmakoterapie v jednotlivých věkových skupinách a při různých onemocněních dospívajících.

Slovenský výzkum je unikátní v evropském i světovém měřítku, neboť problematice užívání léčiv u dospívající mládeže se dosud věnovala jen minimální pozornost. Z výsledků vyplývá, že slovenští mladí jsou aktivními a častými uživateli léčiv nejen na lékařský předpis, ale i bez lékařského předpisu, která si nezřídka opatřují sami. Více než polovina adolescentů, i z těch nejmladších věkových skupin, užívala léčivé přípravky, aniž by o tom rodiče věděli.

Z výzkumu vyplývá, že dívky měly lepší znalosti o rizicích jednotlivých skupin léčiv a častěji diskutovali o léčivech s rodiči než chlapci. Podstatným zjištěním bylo, že rodiče, kteří rovněž nemají dostatek znalostí o léčivech svých dětí, je ovlivňují v oblasti užívání léčiv.

Edukace a diskuze

Autoři výzkumu zdůraznili potřebu diskuse o doplnění vzdělávacích programů a vypracování materiálů pro děti a jejich rodiče o užívání léčiv a jejich rizicích. Ve spolupráci s příslušnými ministerstvy, resp. autoritami v oblasti školství a zdravotnictví, je také nutné vypracovat postupy, jak zahrnout vzdělávání o léčivech do osnov či celonárodních kampaní.

Jak dodal prof. RNDr. Karol Mičieta, PhD., rektor Univerzity Komenského v Bratislavě, středoškolská mládež je zranitelná skupina, která je vystavena množství informačních vlivů s dosahem na celý život. Zjištění o jejich chabém lékovém povědomí upozorňuje na nutnost zlepšení tohoto stavu, aby se tak předešlo zbytečným lékovým problémům u mladých lidí.

Autor:
PharmDr. Martin Dočkal | APATYKÁŘ®
ISSN 1214-0252 | Copyright © 1999/2000-2019, PharmDr. Martin Dočkal | Apatykář® je registrovaná ochranná známka
APATYKÁŘ® je součástí skupiny APATYKÁŘ®.net. Žádná část těchto stránek nesmí být nijak použita bez výslovného souhlasu autora!
Prohlášení vydavatele, cookies | Přístupný web | Mobilní verze | Pomoc a nápověda | W3C-HTML 4.01, W3C-CSS, FEEDValidator, W3C-WAI - AAA, Cynthia Tested
Tyto internetové stránky odpovídají normě HONcode pro důvěryhodné zdravotnické informace: ověřit.