Klávesové zkratky na tomto webu – rozšířené Na obsah stránky

» ARTIST PAGE on iTunes

apaPODCASTOVÝ TIP
Mgr. Ľuboš Doršic

Projekt individuálního dávkování léčiv pro pacienty 2.

Druhá část rozhovoru s Mgr. Ľubošem Doršicem, hlavním farmaceutem sítě nemocnic a poliklinik Svet Zdravia a ProCare, o inovativním projektu individuálního dávkování léčiv v nemocnici ve slovenských Michalovcích.

…o lékárenství víme vše!®

apaLÉKÁRENSTVÍ U NÁS I VE SVĚTĚ
V této rubrice jsou zařazeny všechny informace a události z oblasti lékárenství, lékárenské péče a farmaprůmyslu jak v ČR, tak zejména ze světa, stejně jako užitečné rady a tipy. Rubrika je dále členěna dle oblasti zaměření (tématické sekce najdete v pravém sloupci). Podrubrika Události, komentáře obsahuje výhradně názory uvedených autorů, které se nemusejí shodovat s názorem redakce portálu APATYKÁŘ®.
EXKLUZIVNĚ

Polská regulace v praxi VII – Po dvou letech přišlo 83 měst o lékárnu, dostupnost péče na venkově se snížila

Vloženo: 05.06.2019, 05:59 | Čteno: 11087×
Foto: CEPD N.V.

Během téměř dvou let od schválení revoluční polské legislativy regulující lékárenství (tzv. „lékárny lékárníkům“) bylo v Polsku uzavřeno 1825 lékáren (ve všech vojvodstvích, nejvíce v Mazowieckém a Slezském), přičemž 83 v místech, kde byla pouze jediná lékárna. V rozporu s plány zákonodárců je výsledkem zákona také velký pokles počtu lékáren ve venkovských oblastech.

Počet lékáren klesá

Podle průzkumu společnosti zaměřené na používání analytických a vědeckých poznatků IQVIA se počet lékáren v Polsku od října 2017, kdy byl zaznamenán historický vrchol v počtu lékáren v Polsku (14914), neustále snižuje. Na konci března 2019 bylo v Polsku už jen 14205 lékáren (rozdíl mezi uzavřenými a otevřenými), což je pokles o 709 za rok a půl.

Snížení počtu lékáren má svůj hlavní důvod v neotevírání nových lékáren, což je důsledek zákona „lékárny lékárníkům“, který vstoupil v platnost 25. června 2017.

Zákon zavedl velmi restriktivní pravidla pro otevírání nových lékáren, kdy většinovým majitelem může být pouze lékárník nebo společnost vlastněná (ovládaná) lékárníky, nová lékárna musí vzniknout nejméně 500 m od stávající a musí na ni připadat nejméně 3 tis. obyvatel. To zastavilo vznik nových lékáren.

Po vstupu regulace lékárenství v platnost je počet uzavřených lékáren v Polsku konstantní – v průměru se uzavře kolem 80 za měsíc. Dramaticky však poklesl počet nově otevřených – z průměrně více než 100 lékáren před novou legislativou na 30 za měsíc. Podstatné ale je, že nově otevřené lékárny dobíhají především z žádostí podaných před uzavřením trhu.

Pokles na venkově

Z dat IQVIA paradoxně vyplývá, že klesající trend v počtu lékáren, který trvá rok a půl, postihl především venkovské oblasti, kde je obtížný přístup k lékárenské péči. Z historického rekordu v říjnu 2017, kdy ve venkovských oblastech fungovalo 3479 lékáren jich až do března 2019 ubylo 147. Nyní je tak na vesnicích a v malých městech 3332 lékáren.

Říjnový rekord z roku 2017 (tj. 3 měsíce po platnosti zákona) vysvětluje Marcin Piskorski, prezident Asociace lékárenských zaměstnavatelů PharmaNET sdružující hlavní polské lékárenské řetězce, tím, že v návaznosti na záměry politiků podali v posledních týdnech platnosti starých pravidel podnikatelé více než tisícovku žádostí o schválení nových lékáren. Ty však už byly většinově zpracovány a nyní se bude propad dále prohlubovat.

To je přesně v rozporu s argumentací, kterou využívala pro Polská lékárnická komora pro prosazení restriktivní legislativy – zvýší se dostupnost lékárenské péče ve venkovských oblastech. Regulace postihla především obyvatele vesnic a malých měst.

Neprodejnost lékáren

Zkušenosti, bohužel, potvrzují dlouhodobou predikci portálu APATYKÁŘ®, že přísná regulace liberalizovaného trhu nemusí vést ke kýženému efektu. V Polsku navíc, díky již dříve platnému tzv. pravidlu 1 %, mají nezřídka lékárníci, kteří z jakýchkoli důvodů chtějí svou lékárnu prodat, velmi obtížnou situaci (mnohdy je lékárna neprodejná).

Paradoxně tak novela zákona vedla k zabetonování pozic nejsilnějších hráčů, přičemž boom zažívají především franšízové koncepty (ty neodporují ani kontroverzní polské zákonné úpravě), mj. i díky platnému velmi tvrdému zákazu reklamy lékáren. Samostatné lékárny tak mají velmi omezené možnosti své služby propagovat a přilákat tak nové zákazníky.

Většina lékáren samostatných

Z dat IQVIA dále vyplývá, že ze všech lékáren působících na polském trhu je až 56 % samostatně působících a 44 % jsou lékárny v řetězcích (za řetězec je podle polských podmínek považována společnost s minimálně 5 lékárnami). Pouze 7 řetězců (z celkem 393 v zemi) má přes 100 lékáren po celé zemi, což při celkovém počtu 14,2 tis. lékáren v Polsku ukazuje na obrovskou roztříštěnost trhu. Více než 90 % veřejných lékáren vlastní domácí subjekty.

Zatímco podnikatelská sdružení vnímají kontroverzní reformu jako spornou vůči evropskému právu a zavádějící jednu z nejpřísnějších regulací v EU, Polská lékárnická komora to vidí opačně. Podle ní se Polsko dostalo na úroveň vyspělých zemí jako jsou Německo, Francie, Rakousko, Dánsko či Finsko, kde platí obdobná pravidla.

Je však potřeba zdůraznit, že v těchto zemích probíhal i jiný historický vývoj. Lékárenství bylo vždy přísně regulováno od počátku, pravidla se nezměnila. Nicméně již dříve rozhodl Soudní dvůr EU o nepřípustnosti striktního demografického pravidla v Rakousku, ve Francii navíc v poslední době (stejně jako v Dánsku) volají antimonopolní úřady po deregulaci trhu, v Dánsku pak určité formy rozvolnění probíhají.

Boj s franšízami

Podle komory se podařilo zastavit vznik lékáren v oblastech, kde to není potřeba. Tento argument používá i u venkovských lékáren. Podle ní vznikají, ale zanikají současně ty nepotřebné. Celkový propad nekomentovala.

Komora aktuálně vyhlásila boj franšízám, které považuje za „zhoubné“. Podle komory dostávají lékárníci podepsat „bianco směnky“, v nichž se zavazují, že je jejich role omezena pouze na držitele rozhodnutí o poskytování lékárenské činnosti. V praxi pak ztrácí jakoukoli možnost cokoli ovlivnit, čímž ztrácí ekonomickou nezávislost.

Komora proti postupům řetězců podala několik stížností regulátorovi i Ministerstvu zdravotnictví, aktuálně řeší několik žalob i soudy. V jednom případě soud řeší, že součástí akvizice byl i nákup podílů lékárníků ve společnosti, čímž nový subjekt porušil pravidlo 1 % lékáren v daném vojvodství, včetně používání stejného loga řetězce a rebrandingu lékáren.

Podle komory takový postup odporuje zákonu. Soudní spor v této věci stále probíhá. Asociace provozovatelů polských lékáren ZAPPA, která reprezentuje několik málo lékárníků-majitelů nezávislých lékáren, však v tomto smyslu upozornila na cca 700 případů podobného porušení uvedeného pravidla.

Letos v únoru pak zaznamenala parciální úspěch. Loni v květnu podala k Hlavnímu farmaceutickému inspektorátu žádosti o zrušení registrace 413 lékáren v 15 vojvodstvích s tím, že porušují toto pravidlo o koncentraci. Jeden z regionálních inspektorátů následně zahájil správní řízení o odejmutí licence několika lékárnám. Asociace to považuje za důkaz, že řetězce na polském trhu porušují platné zákony a hodlá v aktivitách proti nim nadále pokračovat.

Již standardně pak komora i ZAPPA argumentují tím, že vlastníci řetězců jsou vesměs zahraniční společnosti se sídlem v daňových rájích, které v Polsku neplatí daně. To však PharmaNET rozporuje s tím, že drtivá většina jeho členů jsou polské subjekty.

Reexporty přetrvávají

Obě strany se neshodují ani v otázce dopadu legislativy na omezení nelegálních reexportů. Zatímco komora tvrdí, že bylo od platnosti nové legislativy zlikvidováno cca 100 podobných subjektů, zástupci řetězců tvrdí, že legislativa nemá zásadní dopad na vývoz léčiv z Polska a jejich dostupnost pro polské pacienty.

Ať tak či onak, dopady kontroverzní legislativy mohou být v budoucnosti pro lékárenství zásadní. Jak už dříve uvedl portál APATYKÁŘ®, mladí lékárníci obecně (nejen v Polsku) nemají zájem o provozování lékáren. Důvodem je především přímá a finanční zodpovědnost za provozování lékárny se všemi důsledky.

Podmínky provozování přitom již zdaleka nejsou takové, aby je samostatně působící lékárník bezpečně zvládal. Navíc, jak vyplývá z průzkumu největšího českého online pracovního trhu pro lékárenství LÉKÁRNICKÁ INZERCE®, mladá generace preferuje spíše zaměstnanecký poměr, větší jistoty a více volného času pro své záliby či rodinu.

Tuto informaci přinesl exkluzivně portál APATYKÁŘ®, jediné české zpravodajské médium orientující se více než 20 let čistě na oblast farmacie a lékárenství a základní zdroj informací pro práci profesionálů v oblasti farmacie.

Autor:
PharmDr. Martin Dočkal | APATYKÁŘ®

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY A PODCASTY:

» Cesta k „polské revoluci“ volná – senátoři přijali regulaci lékárenství
» Novela farmaceutického práva zveřejněna v polské Sbírce zákonů
» Novela polského farmaceutického práva jde do druhého čtení bez vlastnictví lékáren lékárníky
» Polská regulace v praxi – Lékárníci nemohou zapůjčit pacientům inhalátory, byla by to reklama
» Polská regulace v praxi II – Limitace vlastnictví lékáren může učinit lékárnu neprodejnou
» Polská regulace v praxi III – Demografická a geografická pravidla platit nemusejí
» Polská regulace v praxi IV – Koupená licence platí, nemusí splňovat 1% pravidlo
» Polská regulace v praxi V – Regulátor pokutoval lékárnu za informace o generické substituci
» Polská regulace v praxi VI – Franšízy, aneb legální řetězce
» Polská revoluce dokončena – Senát schválil „lékárny lékárníkům“
» Polská revoluce: Lékárny lékárníkům, maximálně čtyři na provozovatele a demografická kritéria
» Polské MZ bude zvažovat povinný 51% podíl lékárníků v lékárně
» Polské MZ chce změny v provozování pouze u nových lékáren
» Polské MZ vyhlásilo boj dumpingovým cenám sítí a zvažuje stanovení sortimentu lékáren
» Polské senátní výbory doporučily schválit novelu farmaceutického práva beze změn
» Polsko má nakročeno k revoluční změně – poslanci schválili lékárny pouze pro lékárníky
» Polsko nevylučuje moratorium na vznik nových lékáren, sítě rostou alarmujícím tempem
» Polský president podepsal novelu farmaceutického práva
» Polský Sejm schválil revoluční novelu upravující vlastnictví lékáren
» Polští lékárníci lobbovali u presidenta
» Polští lékárníci provozovatelé doporučují radikálně snížit počet lékáren
» Polští majitelé lékáren budou chtít 10 mld. PLN po Státní pokladně v případě omezení trhu
» Polští poslanci chtějí odvolat ministra zdravotnictví, mj. i kvůli změnám v lékárenství
» Polští poslanci podpořili změny v provozování lékáren
» Provozovatelé polských rodinných lékáren nechtějí regulaci lékáren, mladí v malých pracovat nechtějí
» Revoluční novela měnící polské lékárenství oficiálně předložena v Sejmu
» V Polsku vrcholí boj o „lékárny lékárníkům“

ISSN 1214-0252 | Copyright © 1999/2000-2019, PharmDr. Martin Dočkal | Apatykář® je registrovaná ochranná známka
APATYKÁŘ® je součástí skupiny APATYKÁŘ®.net. Žádná část těchto stránek nesmí být nijak použita bez výslovného souhlasu autora!
Prohlášení vydavatele, cookies | Přístupný web | Mobilní verze | Pomoc a nápověda | W3C-HTML 4.01, W3C-CSS, FEEDValidator, W3C-WAI - AAA, Cynthia Tested
Tyto internetové stránky odpovídají normě HONcode pro důvěryhodné zdravotnické informace.