Klávesové zkratky na tomto webu – rozšířené Na obsah stránky

» ARTIST PAGE on iTunes

apaPODCASTOVÝ TIP
Mgr. Jakub Dvořáček, MHA

Mgr. Jakub Dvořáček, MHA: Systém ověřování léčiv může mít pro lékárny i poměrně zajímavý finanční přínos

První část rozhovoru s výkonným ředitelem Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Mgr. Jakubem Dvořáčkem, MHA mj. o spuštění systému online ověřování léčiv, řešení dostupnosti léčiv pro pacienty či úhradových soutěžích.

…lékárenství začíná tady!

apaLÉKÁRENSTVÍ U NÁS I VE SVĚTĚ
V této rubrice jsou zařazeny všechny informace a události z oblasti lékárenství, lékárenské péče a farmaprůmyslu jak v ČR, tak zejména ze světa, stejně jako užitečné rady a tipy. Rubrika je dále členěna dle oblasti zaměření (tématické sekce najdete v pravém sloupci). Podrubrika Události, komentáře obsahuje výhradně názory uvedených autorů, které se nemusejí shodovat s názorem redakce portálu APATYKÁŘ®.
VÍME PRVNÍ

Soudní dvůr EU: Celní hodnotu dovážených léčiv neovlivňují slevy z prodejní ceny

Vloženo: 24.06.2019, 06:03 | Čteno: 14439×
Foto: EMA

Soudní dvůr EU vydal rozhodnutí o předběžné otázce v rámci sporu mezi společností Oribalt Rīg“ a Valsts ieņēmumu dienests (lotyšská daňová správa) ve věci rozhodnutí generálního ředitele této daňové správy, na základě něhož bylo této společnosti uloženo, aby uhradila státní pokladně doplatek daně z přidané hodnoty, úroky z prodlení a pokutu.

Původní spor

Žalobkyně ve věci v původním řízení, společnost Oribalt Rīga a indická společnost Ranbaxy Laboratories, uzavřely v průběhu roku 2005 smlouvu o zřízení konsignačního skladu, na základě níž společnost Ranbaxy Laboratories určila společnost Oribalt Rīga jako výlučného poskytovatele služeb konsignačního skladu v Lotyšsku, Litvě a Estonsku týkajících se generických léčivých přípravků dovážených pro tuto společnost a pověřila ji, aby v souvislosti s nimi podala celní prohlášení pro účely jejich uvedení do volného oběhu.

Společnost Oribalt Rīga se zavázala zaručit dostatečnou skladovací plochu a služby zpracování objednávek zákazníků společnosti Ranbaxy Laboratories, aniž k dotčeným léčivým přípravkům získala vlastnické právo.

Když společnost Oribalt Rīga umístila dotčené léčivé přípravky do celního režimu, provedla celní prohlášení, na základě nichž se označila za příjemce těchto léčivých přípravků a zároveň za deklaranta.

Společnost Oribalt Rīga celní hodnotu dotčených léčivých přípravků vypočítala podle metody tzv. „hodnoty transakce“ stanovené v celním kodexu. Tato celní hodnota byla určena prostřednictvím faktur pro forma vystavených společností Ranbaxy Laboratories, které byly předloženy celnímu úřadu, jež obsahují informace o druhu dováženého zboží, jednotkové tržní ceny v době této fakturace a celkové ceny.

Společnost Ranbaxy Laboratories určovala, komu se dotčené léčivé přípravky prodají, podmínky prodeje, prodejní cenu, jakož i příslušné slevy z ceny. Při vyřizování objednávek společnost Oribalt Rīga vystavila faktury na prodejní cenu stanovenou společností Ranbaxy Laboratories.

Úkolem společnosti Oribalt Rīga, která skladovala dotčené léčivé přípravky ve svém skladu, bylo prodávat přednostně dotčené léčivé přípravky, jejichž datum ukončení použitelnosti bylo nejdříve. Mezi dovozem těchto léčivých přípravků a jejich prodejem konečným spotřebitelům tak mohla uběhnout doba několika měsíců, takže jejich hodnota se v době prodeje mohla lišit od jejich tržní hodnoty v době jejich dovozu.

Prodejní cena dotčených léčivých přípravků mohla být ovlivněna rovněž slevami, které společnost Ranbaxy Laboratories poskytovala svým zákazníkům. Po prodeji dotčených léčivých přípravků tedy společnost Ranbaxy Laboratories vystavila společnosti Oribalt Rīga nové faktury, na základě nichž posledně uvedená společnost platila společnosti Ranbaxy Laboratories za dovezené zboží, určené k tomu, aby bylo uvedeno do volného oběhu na území Evropské unie. Společnost Oribalt Rīga za svou roli zprostředkovatele pobírala provizi.

Muitas audita pārvalde (lotyšské Ředitelství celní kontroly) provádělo od 20. října 2010 do 10. ledna 2011 kontrolu výpočtu, platby a zaúčtování cel a jiných daní spravovaných celními útvary, které společnost Oribalt Rīga dlužila za období od 1. února 2008 do 31. srpna 2010.

Rozhodnutím ze dne 20. května 2011 lotyšská daňová správa odmítla celní hodnotu dotčených léčivých přípravků dovezených během tohoto období, určenou společností Oribalt Rīga podle metody hodnoty transakce. Podle tohoto rozhodnutí měla být totiž hodnota dovezeného zboží určena na základě odvozující metody stanovené v celním kodexu, přičemž se mělo vycházet z ceny dotčených léčivých přípravků uvedené na fakturách určených zákazníkům společnosti Ranbaxy Laboratories, avšak bez přihlédnutí k příslušným slevám. Generální ředitel lotyšské daňové správy uložil společnosti Oribalt Rīga doplatek DPH, úroky z prodlení a pokutu.

Poté, co Administratīvā rajona tiesa (Obvodní správní soud) zamítl žalobu společnosti Oribalt Rīga proti rozhodnutí daňové správy, tato společnost podala odvolání k Administratīvā apgabaltiesa (Regionální správní soud), přičemž uvedla, že tato správa měla a mohla získat informace nezbytné k tomu, aby mohla určit celní hodnotu zboží podle dostupných prvně uvedených metod pro určení, a použila-li uvedená správa odvozující metodu, měla použít informace týkající se opětovného prodeje tohoto zboží nebo totožného zboží ke dni, který se co nejvíce blíží datu dovozu uvedeného zboží, aniž je překročena lhůta 90 dnů stanovená v prováděcím nařízení.

Konečně tato společnost uvádí, že základ pro výpočet celní hodnoty spočíval v ceně dotčených léčivých přípravků, za kterou byly skutečně prodány, takže bylo třeba zohlednit slevu poskytnutou zákazníkům společnosti Ranbaxy Laboratories.

Vzhledem k tomu, že Regionální správní soud rozhodnutí lotyšské daňové správy potvrdil, společnost Oribalt Rīga podala kasační opravný prostředek u předkládajícího soudu, a sice Augstākā tiesa (Nejvyšší soud).

Tento soud má za to, že vyřešení věci, která je mu předložena, závisí na tom, jak Soudní dvůr EU vyloží článek 30 celního kodexu, jakož i články 151 a 152 prováděcího nařízení. Za těchto podmínek se Nejvyšší soud rozhodl přerušit řízení a položit mu následující předběžné otázky:

„1) Pokud jsou dováženým zbožím léčivé přípravky, je třeba při určování celní hodnoty uvedeného zboží podle čl. 30 odst. 2 písm. b) [celního kodexu] a čl. 151 odst. 4 [prováděcího] nařízení za ,podobné zboží‘ považovat takové léčivé přípravky, jejichž účinná látka a její množství je stejné (nebo podobné), nebo má být při identifikaci podobného zboží zohledněno také postavení dotčeného dováženého léčivého přípravku na trhu, to znamená jeho obliba a poptávka po něm, a jeho výrobce?

2) Má být při stanovení celní hodnoty dováženého zboží podle čl. 30 odst. 2 písm. c) celního kodexu lhůta 90 dnů stanovená v čl. 152 odst. 1 písm. b) [prováděcího] nařízení použita pružně?

3) Použije-li se stanovená lhůta pružně, jaké jsou v projednávané věci údaje, které je třeba upřednostnit? Jde o údaje o transakcích nejbližších době dovozu hodnoceného zboží, jejichž předmětem je stejné nebo podobné zboží, které se prodává v celkovém množství dostatečném k určení jednotkové ceny, nebo o údaje týkající se vzdálenějších transakcí, jejichž předmětem je konkrétně dovážené zboží?

4) Musí být při stanovení celní hodnoty dováženého zboží podle čl. 30 odst. 2 písm. c) [celního kodexu] uplatněny poskytnuté slevy, které určily cenu, za kterou bylo zboží skutečně prodáno?“

Odůvodnění soudu

Podstatou první otázky předkládajícího soudu je, které faktory je třeba zohlednit k identifikaci „podobného zboží“, jestliže je celní hodnota takového dováženého zboží, jako jsou dotčené léčivé přípravky, vypočítána na základě odvozující metody stanovené v celním kodexu.

Předkládající soud tuto otázku pokládá, aby zjistil, zda k tomu, aby k této identifikaci došlo, je nutno zohlednit pouze složení srovnávaných léčivých přípravků, nebo rovněž okolnosti související s postavením těchto léčivých přípravků a jejich výrobců na dotčeném farmaceutickém trhu. Tj. s ohledem na pojem „podobné zboží“.

Jestliže je celní hodnota takového zboží, jako jsou dotčené léčivé přípravky, vypočítána na základě odvozující metody stanovené v prováděcím nařízení, příslušná vnitrostátní celní správa musí k identifikaci „podobného zboží“ zohlednit všechny relevantní skutečnosti, jako je složení tohoto zboží, jeho nahraditelnost s ohledem na jeho účinky a jeho obchodní zaměnitelnost, přičemž provede věcné posouzení se zohledněním všech skutečností, které mohou mít dopad na skutečnou hospodářskou hodnotu uvedeného zboží, včetně postavení dováženého zboží a jeho výrobce na trhu.

Následně Soudní dvůr provedl výklad určení jednotkové ceny dováženého zboží podle metody stanovené v celním kodexu a jaké údaje musí být upřednostněny k určení jednotkové ceny dováženého zboží.

Podstatou poslední otázky předkládajícího soudu je pak to, zda článek celního kodexu musí být vykládán v tom smyslu, že při stanovení celní hodnoty dováženého zboží podle tohoto ustanovení musí být zohledněny slevy z prodejní ceny tohoto zboží.

Toto ustanovení stanoví, že celní hodnota dováženého zboží je založena na jednotkové ceně, za kterou se dovážené zboží nebo stejné nebo podobné zboží prodává v Unii v největším úhrnném množství osobám, které nejsou ve spojení s prodávajícími.

Navíc příslušný článek prováděcího nařízení stanoví, že jsou zohledněny některé odpočty, k nimž patří některé provize, obvyklé přepravní a pojišťovací náklady, jakož i dovozní clo. Obchodní slevy poskytnuté prodávajícím v tomto článku uvedeny nejsou. Ze znění tohoto ustanovení přitom vyplývá, že tento výčet odpočtů je taxativní.

Kromě toho příslušný článek celního kodexu tím, že zohledňuje jednotkovou cenu největšího množství dováženého zboží, již stanoví zohlednění některých slev souvisejících s množstvím.

Konečně by při zohlednění obchodních slev v rámci určování celní hodnoty hrozilo, že by celní hodnota byla ještě vzdálenější skutečné hospodářské hodnotě dováženého zboží, které je předmětem takového hodnocení.

Po konečném vyhodnocení relevantních informací i výkladu generálního advokáta rozhodl Soudní dvůr tak, že (1) článek 30 odst. 2 písm. b) nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství musí být vykládán v tom smyslu, že jestliže je celní hodnota takového zboží, jako jsou léčivé přípravky dotčené ve věci v původním řízení, vypočítána na základě odvozující metody stanovené v tomto ustanovení, příslušná vnitrostátní celní správa musí k identifikaci „podobného zboží“ zohlednit všechny relevantní skutečnosti, jako je příslušné složení tohoto zboží, jeho nahraditelnost s ohledem na jeho účinky a jeho obchodní zaměnitelnost, přičemž provede věcné posouzení se zohledněním všech skutečností, které mohou mít dopad na skutečnou hospodářskou hodnotu uvedeného zboží, včetně postavení dováženého zboží a jeho výrobce na trhu.

(2) Článek 152 odst. 1 písm. b) nařízení Komise (EHS) č. 2454/93, kterým se provádí nařízení č. 2913/92, musí být vykládán v tom smyslu, že k určení jednotkové ceny dováženého zboží podle metody stanovené v čl. 30 odst. 2 písm. c) nařízení č. 2913/92, je lhůta 90 dní, v níž musí být dovážené zboží prodáváno v Evropské unii, stanovená v čl. 152 odst. 1 písm. b) nařízení č. 2454/93, závaznou lhůtou.

(3) Článek 30 odst. 2 písm. c) nařízení č. 2913/92 musí být vykládán v tom smyslu, že slevy z prodejní ceny dováženého zboží nemohou být při určení celní hodnoty tohoto zboží na základě tohoto ustanovení zohledněny.

Tuto informaci přinesl jako první portál APATYKÁŘ®, jediné české zpravodajské médium orientující se více než 20 let čistě na oblast farmacie a lékárenství a základní zdroj informací pro práci profesionálů v oblasti farmacie.

Autor:
PharmDr. Martin Dočkal | APATYKÁŘ®

ISSN 1214-0252 | Copyright © 1999/2000-2019, PharmDr. Martin Dočkal | Apatykář® je registrovaná ochranná známka
APATYKÁŘ® je součástí skupiny APATYKÁŘ®.net. Žádná část těchto stránek nesmí být nijak použita bez výslovného souhlasu autora!
Prohlášení vydavatele, cookies | Přístupný web | Mobilní verze | Pomoc a nápověda | W3C-HTML 4.01, W3C-CSS, FEEDValidator, W3C-WAI - AAA, Cynthia Tested
Tyto internetové stránky odpovídají normě HONcode pro důvěryhodné zdravotnické informace.