Klávesové zkratky na tomto webu – rozšířené Na obsah stránky

» ARTIST PAGE on iTunes

apaPODCASTOVÝ TIP
Mgr. Jakub Dvořáček, MHA

Mgr. Jakub Dvořáček, MHA: Za většinou výpadků v dnešní době vidím výrobní či logistické problémy

Třetí část rozhovoru s výkonným ředitelem Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Mgr. Jakubem Dvořáčkem mj. o spuštění systému online ověřování léčiv, řešení dostupnosti léčiv pro pacienty či úhradových soutěžích.

…lékárenství začíná tady!

apaLÉKÁRENSTVÍ U NÁS I VE SVĚTĚ
V této rubrice jsou zařazeny všechny informace a události z oblasti lékárenství, lékárenské péče a farmaprůmyslu jak v ČR, tak zejména ze světa, stejně jako užitečné rady a tipy. Rubrika je dále členěna dle oblasti zaměření (tématické sekce najdete v pravém sloupci). Podrubrika Události, komentáře obsahuje výhradně názory uvedených autorů, které se nemusejí shodovat s názorem redakce portálu APATYKÁŘ®.

Soudní dvůr EU: Rozdílné sazby DPH při poskytnutí léčiv v rámci ošetření léčebné a estetické povahy jsou přípustné

Vloženo: 30.06.2019, 07:04 | Čteno: 13886×
Foto: Soudní dvůr EU

Soudní dvůr EU rozhodl o předběžné otázce v rámci sporu, v němž Belgisch Syndicaat van Chiropraxie a Bart Vandendries., Belgische Unie van Osteopaten a další, Plast.Surg. BVBA a další a Belgian Society for Private Clinics VZW a další stojí proti Ministerraad (Rada ministrů, Belgie) ve věci žaloby na zrušení ustanovení belgického práva upravujících pravidla pro uplatňování daně z přidané hodnoty (DPH) na poskytování lékařské péče, jakož i na dodání léčiv a zdravotnických prostředků.

Původní spor

Chiropraktici, osteopati, plastičtí chirurgové a některá profesní sdružení podali u předkládajícího soudu Grondwettelijk Hof (belgický Ústavní soud) v květnu a červnu 2016 žaloby na zrušení mimo jiné článku 110 zákona o opatřeních ke zvýšení tvorby pracovních míst a růstu kupní síly ze dne 26. prosince 2015.

Na podporu žalob chiropraktiků, osteopatů, plastických chirurgů a některých jejich profesních sdružení bylo uvedeno zejména porušení čl. 132 odst. 1 písm. c) směrnice 2006/112 o společném systému daně z přidané hodnoty. Podle jejich názoru je článek 110 výše uvedeného zákona neslučitelný s tímto ustanovením, jelikož bez rozumného důvodu vyhrazuje osvobození od DPH, které upravuje, osobám vykonávajícím právem regulované lékařské nebo nelékařské zdravotnické povolání, což je postavení, které není podle belgického práva přiznáno chiropraktikům a osteopatům.

Žaloby podané plastickými chirurgy se zakládají zejména na neodůvodněném nerovném zacházení upraveném v belgickém právu mezi léčivy nebo zdravotnickými prostředky dodávanými v rámci zákroků a ošetření estetické povahy a těmi, které jsou dodávány v rámci zákroků a ošetření léčebné povahy, jelikož pouze posledně uvedené podléhají snížené sazbě DPH.

Předkládající soud poukazuje také na skutečnost, že Rada ministrů jej podpůrně požádala, aby přechodně zachoval účinky ustanovení, o jejichž zrušení případně rozhodne, aby umožnil belgickému zákonodárci uvést vnitrostátní právní úpravu dotčenou ve věci v původním řízení do souladu se směrnicí 2006/112.

Z předkládacího rozhodnutí vyplývá, že tato žádost je odůvodněna zaprvé problémy rozpočtové a administrativní povahy, jakož i právní nejistotou pro příjemce dotyčných služeb, kterou by způsobilo zrušení ustanovení dotčených ve věci v původním řízení se zpětným účinkem, a zadruhé porušením této směrnice, které by bylo způsobeno použitím právní úpravy, která byla v platnosti před přijetím zákona ze dne 26. prosince 2015.

Za těchto podmínek se Ústavní soud rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:

„1) Musí být čl. 132 odst. 1 písm. c) směrnice 2006/112 vykládán v tom smyslu, že toto ustanovení vyhrazuje v něm uvedené osvobození od daně jak, pokud jde o konvenční, tak i alternativní postupy osobám, které podle vnitrostátních právních předpisů upravujících povolání v oblasti zdravotní péče vykonávají lékařské nebo nelékařské zdravotnické povolání a které splňují požadavky stanovené v těchto vnitrostátních právních předpisech, a že z tohoto osvobození vylučuje osoby, které tyto požadavky nesplňují, avšak jsou členy profesního sdružení chiropraktiků nebo osteopatů a splňují požadavky stanovené tímto sdružením?

2) Musí být čl. 132 odst. 1 písm. b), c) a e) a články 134 a 98 směrnice 2006/112 ve spojení s body 3 a 4 přílohy III této směrnice, zejména s ohledem na zásadu daňové neutrality vykládány v tom smyslu:

a) že brání vnitrostátnímu právnímu předpisu, který stanoví sníženou sazbu DPH, jež se použije na léčiva a zdravotnické prostředky, které jsou dodávány v rámci zákroku nebo ošetření léčebné povahy, zatímco léčiva a zdravotnické prostředky dodávané v rámci zákroku nebo ošetření pro čistě estetické účely, které jsou s tímto zákrokem či ošetřením úzce spojeny, podléhají základní sazbě DPH;

b) anebo že umožňují, resp. ukládají rovné zacházení s oběma výše uvedenými případy?

3) Může ústavní soud dočasně zachovat účinky ustanovení, která mají být zrušena z důvodu jejich již konstatované neslučitelnosti se směrnicí 2006/112, jakož i účinky ustanovení, která mají být zcela nebo zčásti zrušena v případě, že by z odpovědi na první nebo druhou [...] otázku vyplývalo, že tato ustanovení jsou v rozporu s unijním právem, aby tak bylo [vnitrostátnímu] zákonodárci umožněno uvést je do souladu s tímto právem?“

Posouzení soudu

Podstatou první otázky předkládajícího soudu je, zda čl. 132 odst. 1 písm. c) směrnice 2006/112 musí být vykládán v tom smyslu, že vyhrazuje osvobození od daně, které upravuje, pro plnění uskutečňovaná osobami, které vykonávají lékařské nebo nelékařské zdravotnické povolání regulované právními předpisy dotčeného členského státu.

Z doslovného výkladu čl. 132 odst. 1 písm. c) směrnice 2006/112 vyplývá, že plnění musí být osvobozeno od daně, pokud splňuje dvě podmínky, a sice představovat poskytnutí lékařské péče a být uskutečněno při výkonu lékařských a nelékařských zdravotnických povolání, jak jsou vymezena v dotyčném členském státě. V této souvislosti je cílem položené otázky pouze upřesnit význam druhé podmínky a určit, zda lze za „lékařská a nelékařská zdravotnická povolání“ ve smyslu čl. 132 odst. 1 písm. c) směrnice 2006/112 považovat pouze povolání regulovaná právními předpisy dotyčného členského státu.

Tato podmínka sice předpokládá, že osvobození od daně, na které se vztahuje, je vyhrazeno určitým zvláštním povoláním, avšak ze znění tohoto ustanovení nevyplývá, že unijní normotvůrce zamýšlel uložit dotčeným členským státům povinnost, aby toto osvobození od daně vyhradily pouze pro jejich právem regulovaná povolání.

Ze samotného znění uvedeného ustanovení totiž vyplývá, že nedefinuje pojem „lékařských a nelékařských zdravotnických povolání“, ale že pro tyto účely odkazuje na definici, která je uvedena ve vnitrostátní právní úpravě členských států.

Za těchto podmínek mají členské státy zejména za účelem správného a jednoznačného uplatňování osvobození upraveného v čl. 132 odst. 1 písm. c) směrnice 2006/112 prostor pro uvážení k vymezení povolání, v rámci jejichž výkonu jsou poskytování lékařské péče osvobozena od DPH a zejména k určení, jaké kvalifikace jsou požadovány k výkonu těchto povolání.

Tento prostor pro uvážení však není neomezený, jelikož členské státy musí zohlednit cíl sledovaný tímto ustanovením, jímž je zajistit, že se osvobození bude vztahovat pouze na lékařskou péči, která je poskytována osobami, jež mají požadovanou odbornou kvalifikaci, a dále zásadu daňové neutrality.

Členské státy musí tedy zaprvé zaručit dodržení tohoto cíle tím, že zajistí, aby se osvobození od daně upravené v uvedeném ustanovení vztahovalo pouze na poskytování lékařské péče, která má dostatečně kvalitní úroveň.

Členské státy musí sice ověřit, že dotyční poskytovatelé lékařské péče mají k tomuto účelu nezbytnou odbornou kvalifikaci, avšak tento požadavek nutně neznamená, aby tito poskytovatelé vykonávali povolání regulované právními předpisy dotyčného členského státu, jestliže v závislosti na organizaci lékařských a nelékařských zdravotnických povolání přicházejí v tomto členském státě v úvahu další účinné způsoby kontroly jejich odborných kvalifikací.

Zadruhé musí členské státy dodržet zásadu daňové neutrality, která brání tomu, aby bylo s podobnými poskytováními služeb, která si tedy navzájem konkurují, zacházeno z hlediska DPH rozdílně.

Ani tento požadavek přitom neznamená, že osvobození od daně upravené v čl. 132 odst. 1 písm. c) směrnice 2006/112 je nutně vyhrazeno osobám vykonávajícím povolání regulované vnitrostátními právními předpisy dotyčného členského státu, jelikož nelze obecně a absolutně vyloučit, že osoby, které takové povolání nevykonávají, mohou mít nezbytnou odbornou kvalifikaci k zajištění dostatečně kvalitní péče, aby mohla být považována za srovnatelnou s péčí, kterou poskytují osoby vykonávající taková povolání, a to zejména pokud absolvovaly vzdělání poskytované vzdělávacím zařízením uznaným tímto členským státem.

Kromě toho z judikatury Soudního dvora vyplývá, že právní rámec dotčeného členského státu představuje pouze jeden faktor z mnoha, které musí být zohledněny za účelem určení, zda určitá osoba povinná k dani má požadovanou odbornou kvalifikaci k tomu, aby se na ni vztahovalo toto osvobození, což znamená, že příslušnost poskytovatelů lékařské péče k určitému regulovanému povolání nemůže představovat podmínku, která by musela být za tímto účelem členskými státy nezbytně uložena.

Ačkoli se znění druhé otázky týká zejména článků 132 a 134 směrnice 2006/112, odůvodnění předkládacího rozhodnutí týkající se této otázky neodkazuje na tato ustanovení, a naopak z něj vyplývá, že jediným cílem této otázky je upřesnit, zda unijní právo vylučuje, aby se na určitá léčiva a určité zdravotnické prostředky použila namísto snížené sazby DPH upravené v článku 98 této směrnice ve spojení s body 3 a 4 její přílohy základní sazba DPH v případě, že se členský stát rozhodl uplatňovat tuto sníženou sazbu na jiná léčiva a jiné zdravotnické prostředky.

V případě léčiv a zdravotnických prostředků, na které se nevztahují režimy osvobození od daně plynoucího z čl. 132 odst. 1 písm. c) a e) uvedené směrnice, na něž se vztahují tato ustanovení, je třeba připomenout, že podle článku 96 směrnice 2006/112 se stejná sazba DPH, tedy základní sazba stanovená v každém členském státě v zásadě uplatní pro dodání zboží i pro poskytnutí služeb.

Z ustálené judikatury Soudního dvora vyplývá, že unijní normotvůrce pouze upravil pro členské státy možnost, aby upravily sníženou sazbu DPH pro dodání zboží a poskytování služeb zahrnutých do kategorií uvedených v příloze III směrnice 2006/112, a že je tedy na členských státech, aby mezi těmito dodáními zboží a poskytnutími služeb určily konkrétní dodání a poskytnutí, na něž se uplatní snížená sazba.

Členské státy mohou tedy v zásadě uplatňovat na některé konkrétní farmaceutické výrobky nebo zdravotnické prostředky z těch, které jsou uvedeny v bodech 3 a 4 přílohy III této směrnice, sníženou sazbu DPH, a na ostatní takovéto výrobky nebo prostředky základní sazbu DPH.

V projednávaném případě stanoví právní úprava dotčená ve věci v původním řízení podle údajů předkládajícího soudu rozdílné zacházení s léčivy a zdravotnickými prostředky dodávanými v rámci ošetření k léčebným účelům a léčivy a zdravotnickými prostředky dodávanými v rámci ošetření estetické povahy. Je však třeba konstatovat, že použití k léčebným účelům a použití k účelům estetickým představují dva jasně oddělené druhy konkrétního užití, jež z hlediska průměrného spotřebitele neslouží stejné potřebě.

Je tedy třeba mít za to, že taková právní úprava rozlišuje mezi dvěma kategoriemi léčiv nebo zdravotnických prostředků, které se pro účely zásady daňové neutrality nejeví jako podobné.

Z ustálené judikatury Soudního dvora vyplývá, že na základě zásady loajální spolupráce upravené v čl. 4 odst. 3 SEU jsou členské státy povinny odstranit protiprávní důsledky porušení unijního práva a že takovou povinnost má v rámci svých pravomocí každý orgán dotčeného členského státu. V projednávané věci byla předkládajícímu soudu podána žaloba na neplatnost a uvedený soud by chtěl vědět, zda s ohledem na okolnosti dotčené ve věci v původním řízení může sporná vnitrostátní ustanovení zrušit, avšak zároveň zachovat jejich účinky během přechodného období, které je určené k jejich nahrazení novými, se směrnicí 2006/112 slučitelnými, vnitrostátními normami.

Zaprvé je třeba uvést, že ve věci v původním řízení není takové řešení odůvodněné zájmem na omezení rizik právní nejistoty plynoucí ze zpětného účinku zrušení uvedených ustanovení.

Zadruhé stran okolnosti, že by zrušení těchto ustanovení vedlo k použití předchozí vnitrostátní úpravy, která je neslučitelná se směrnicí 2006/112, je třeba uvést, že Soudní dvůr rozhodl, že vnitrostátnímu soudu může být výjimečně povoleno použít vnitrostátní ustanovení, které jej opravňuje zachovat některé účinky zrušeného aktu, pokud jsou splněny určité podmínky. Mezi tyto podmínky patří požadavek, aby tento akt představoval opatření, kterým byla řádně provedena povinnost podle unijního práva. Ve věci v původním řízení však sporná ustanovení podle všeho nepředstavují takové opatření řádného provedení.

Z uvedených důvodů Soudní dvůr rozhodl tak, že (1) článek 132 odst. 1 písm. c) směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty musí být vykládán v tom smyslu, že nevyhrazuje osvobození od daně, které upravuje, pro plnění uskutečňovaná osobami, které vykonávají lékařské nebo nelékařské zdravotnické povolání regulované právními předpisy dotčeného členského státu.

2) Článek 98 směrnice 2006/112, ve spojení s body 3 a 4 přílohy III této směrnice, musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání vnitrostátní právní úpravě, která stanoví rozdílné zacházení mezi léčivy a zdravotnickými prostředky dodávanými v rámci zákroků nebo ošetření léčebné povahy na jedné straně a léčivy a zdravotnickými prostředky dodávanými v rámci zákroků nebo ošetření pro výlučně estetické účely na straně druhé tím, že se na posledně uvedené nevztahuje snížená sazba daně z přidané hodnoty (DPH), která se použije na první z nich.

3) Za takových okolností, jako jsou okolnosti dotčené ve věci v původním řízení, nemůže vnitrostátní soud použít vnitrostátní ustanovení, které jej opravňuje zachovat některé účinky zrušeného aktu, aby dočasně zachoval účinek vnitrostátních ustanovení, o jejichž neslučitelnosti se směrnicí 2006/112 rozhodl, až do jejich uvedení do souladu s touto směrnicí, za účelem omezení rizik právní nejistoty plynoucí ze zpětného účinku tohoto zrušení a za účelem zamezení použití vnitrostátní úpravy předcházející těmto ustanovením, která je neslučitelná s uvedenou směrnicí.

Autor:
PharmDr. Martin Dočkal | APATYKÁŘ®

ISSN 1214-0252 | Copyright © 1999/2000-2019, PharmDr. Martin Dočkal | Apatykář® je registrovaná ochranná známka
APATYKÁŘ® je součástí skupiny APATYKÁŘ®.net. Žádná část těchto stránek nesmí být nijak použita bez výslovného souhlasu autora!
Prohlášení vydavatele, cookies | Přístupný web | Mobilní verze | Pomoc a nápověda | W3C-HTML 4.01, W3C-CSS, FEEDValidator, W3C-WAI - AAA, Cynthia Tested
Tyto internetové stránky odpovídají normě HONcode pro důvěryhodné zdravotnické informace.