Klávesové zkratky na tomto webu – rozšířené Na obsah stránky

» ARTIST PAGE on iTunes

apaPODCASTOVÝ TIP
PharmDr. Ondrej Sukeľ

Slovenští lékárníci potvrdili nastoupený trend, presidentem opět zvolen PharmDr. Ondrej Sukeľ

Exkluzivní povolební podcast s presidentem Slovenské lékárnické komory PharmDr. Ondrejem Sukeľem z rubriky „Hovory ze Slovenska”.

…o lékárenství víme vše!®

apaLÉKÁRENSTVÍ U NÁS I VE SVĚTĚ
V této rubrice jsou zařazeny všechny informace a události z oblasti lékárenství, lékárenské péče a farmaprůmyslu jak v ČR, tak zejména ze světa, stejně jako užitečné rady a tipy. Rubrika je dále členěna dle oblasti zaměření (tématické sekce najdete v pravém sloupci). Podrubrika Události, komentáře obsahuje výhradně názory uvedených autorů, které se nemusejí shodovat s názorem redakce portálu APATYKÁŘ®.

Soudní dvůr EU: Užívání ochranné známky v rámci klinického hodnocení nepředstavuje řádné užívání

Vloženo: 08.07.2019, 05:50 | Čteno: 5923×
FOTO: Soudní dvůr

Soudní dvůr EU rozhodl o kasačním opravném prostředku, kterým se společnost Viridis Pharmaceutical domáhá zrušení rozsudku Tribunálu EU, ve kterém Tribunál zamítl její žalobu znějící na zrušení rozhodnutí pátého odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO), týkajícího se řízení o zrušení mezi společnostmi Hecht-Pharma a Viridis.

Původní spor

Dne 30. září 2003 společnost Pharmasan GmbH Freiburg, jejíž právní nástupkyní je společnost Viridis, podala k EUIPO přihlášku k zápisu slovního označení „Boswelan“ jako ochranné známky Evropské unie pro „farmaceutické výrobky a výrobky zdravotní péče“ náležející do třídy 5 ve smyslu Niceské dohody o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek ze dne 15. června 1957, ve znění změn a doplňků.

Tato přihláška byla zveřejněna ve Věstníku ochranných známek Společenství č. 31/2004 ze dne 2. srpna 2004 a ochranná známka byla dne 24. dubna 2007 zapsána.

Dne 18. listopadu 2013 podala společnost Hecht-Pharma návrh na zrušení této ochranné známky pro všechny výrobky, pro které byla zapsána, na základě čl. 51 odst. 1 písm. a) nařízení č. 207/2009 o ochranné známce Evropské unie, a to z důvodu, že tato ochranná známka nebyla řádně užívána.

Rozhodnutím zrušovacího oddělení EUIPO ze dne 26. září 2014 byla zrušena práva společnosti Viridis ve vztahu ke všem zapsaným výrobkům.

Dne 6. listopadu 2014 podala společnost Viridis proti rozhodnutí zrušovacího oddělení odvolání k odvolacímu senátu EUIPO, který sporným rozhodnutím toto odvolání zamítl.

Zaprvé odvolací senát měl za to, že důkazy předložené společností Viridis nemohou prokázat řádné užívání zpochybněné ochranné známky v rámci Unie pro výrobky, které označovala, během nepřerušeného období pěti let, jež předcházelo podání návrhu na zrušení. Tyto důkazy totiž podle jeho názoru souvisí s úkony čistě vnitřní povahy, které se týkají klinického hodnocení.

Tyto úkony byly uskutečněny ještě před uvedením výrobku na trh a mimo hospodářskou soutěž. Nejedná se o úkony směřující navenek v souvislosti s uváděním dotčených výrobků na trh nebo jejich reklamou. Nepředstavují ani přímý přípravný úkon, ani úkon přispívající k bezprostřednímu uvedení na trh.

Zadruhé odvolací senát měl zejména s odkazem na definici řádného důvodu, která vyplývá ze znění dohody TRIPS, za to, že uskutečnění klinického hodnocení není v projednávané věci samo o sobě důvodem nezávislým na vůli společnosti Viridis, který by odůvodňoval neužívání zpochybněné ochranné známky. Doba trvání klinického hodnocení totiž závisí na finančních prostředcích, které se majitel ochranné známky rozhodne vynaložit, takže tato skutečnost nepatří do kategorie překážek nezávislých na jeho vůli.

Až od okamžiku, kdy byla podána oficiální žádost o uvedení na trh, lze mít za to, že odpovědnost za dobu řízení byla přenesena na externí orgán. Ochrana, kterou ochranným známkám Evropské unie přiznává nařízení č. 207/2009, se před podáním takové oficiální žádosti nejeví jako nezbytná a pokud se farmaceutická společnost přesto rozhodne zapsat ochrannou známku Evropské unie mnoho let před podáním takové žádosti, nese odpovědnost za zpoždění klinického hodnocení.

Návrhem došlým soudní kanceláři Tribunálu dne 30. května 2016 podala společnost Viridis žalobu znějící na zrušení sporného rozhodnutí v rozsahu, v němž odvolací senát v tomto rozhodnutí zamítl její odvolání proti rozhodnutí zrušovacího oddělení, kterým byla zrušena její práva, pokud jde o léčivé přípravky určené k léčbě roztroušené sklerózy.

Na podporu své žaloby uvedla tři žalobní důvody. První žalobní vycházel z porušení čl. 51 odst. 1 písm. a) nařízení č. 207/2009 v rozsahu, v němž měl odvolací senát neprávem za to, že předložené skutečnosti a důkazy nejsou dostatečné k prokázání řádného užívání zpochybněné ochranné známky, pokud jde o léčivé přípravky určené k léčbě roztroušené sklerózy.

Druhý vycházel z porušení téhož ustanovení v rozsahu, v němž měl tento senát neprávem za to, že předložené skutečnosti a důkazy nejsou dostatečné k prokázání řádného důvodu pro neužívání uvedené ochranné známky, pokud jde o tytéž léčivé přípravky.

Třetí žalobní důvod vycházel z porušení článku 83 nařízení č. 207/2009 a konkrétně z porušení zásady ochrany legitimního očekávání.

Tribunál všechny tyto žalobní důvody zamítl, a zamítl tudíž žalobu v plném rozsahu.

Posouzení soudu

Z ustálené judikatury vyplývá, že ochranná známka je řádně užívána ve smyslu nařízení č. 207/2009, pokud je užívána v souladu se svou základní funkcí, kterou je zaručit totožnost původu výrobků nebo služeb, pro které byla zapsána, aby vytvořila nebo zachovala odbyt pro tyto výrobky a služby, s vyloučením symbolického užití, které slouží pouze k zachování práv plynoucích z ochranné známky.

Řádné užívání ochranné známky tak předpokládá její užívání na trhu s výrobky nebo službami chráněnými ochrannou známkou, a nikoli pouze v rámci dotčeného podniku. Užívání ochranné známky se musí týkat výrobků a služeb, které jsou již uvedeny na trh nebo jejichž uvedení na trh, připravované podnikem za účelem získání zákazníků, má bezprostředně následovat.

Naproti tomu umístění ochranné známky na výrobky, které nejsou předmětem distribuce, pomocí které mají proniknout na trh výrobků uvedených v zápisu ochranné známky, nemůže být kvalifikováno jako řádné užívání této ochranné známky v rozsahu, v němž takové umístění nepřispívá k vytvoření odbytu pro výrobky, a dokonce ani k tomu, aby byly v zájmu spotřebitele odlišeny od výrobků pocházejících od jiných podniků.

Společnost Viridis učinila přípravné úkony spočívající v uskutečnění klinického hodnocení za účelem podání žádosti o registraci a zahrnující některé úkony mající poskytnout reklamu tomuto hodnocení. Nicméně až získání registrace udělené příslušnými orgány mohlo umožnit veřejné užívání této ochranné známky směřované navenek, jelikož právní předpisy týkající se léčivých přípravků zakazují reklamu na léčivé přípravky, které ještě nejsou zaregistrovány, a tudíž veškeré úkony sdělování směřující k získání nebo zachování části trhu.

Tribunál doplnil, že i když může docházet k řádnému užívání před jakýmkoli uvedením výrobků označených ochrannou známkou na trh, je tomu tak pouze pod podmínkou, že uvedení na trh bezprostředně následuje. Podle Tribunálu přitom společnost Viridis v projednávané věci neprokázala, že uvedení léčivého přípravku určeného k léčbě roztroušené sklerózy, který je označen zpochybněnou ochrannou známkou, na trh mělo bezprostředně následovat, jelikož nepředložila důkazy umožňující konstatovat, že klinické hodnocení bylo téměř dokončeno.

Konečně v odpověď na některé argumenty společnosti Viridis Tribunál posoudil konkrétní okolnosti užívání zpochybněné ochranné známky v rámci dotčeného klinického hodnocení a v podstatě rozhodl, že toto užívání spadá pod interní užívání, v jehož případě není prokázáno, že by jeho rozsah byl ve farmaceutickém odvětví významný.

Soudní dvůr se tedy domnívá, že nelze dovodit pružnější výklad pojmu „řádné užívání“. Článek 15 odst. 1 druhý pododstavec písm. a) nařízení č. 207/2009 má tím, že nevyžaduje striktní soulad mezi podobou užívanou v obchodním styku a podobou, ve které byla ochranná známka zapsána, za cíl umožnit majiteli této ochranné známky, aby na označení v rámci jeho obchodního využívání provedl různé obměny, které mu beze změny rozlišovací způsobilosti umožňují lépe se přizpůsobit požadavkům uvádění na trh a propagace dotčených výrobků nebo služeb.

Ve druhém důvodu kasačního opravného prostředku společnost Viridis Tribunálu v podstatě vytýká, že porušil čl. 51 odst. 1 písm. a) nařízení č. 207/2009, když vyloučil, že uskutečnění klinického hodnocení by mohlo představovat řádný důvod pro neužívání zpochybněné ochranné známky.

Podle judikatury Soudního dvora platí, že pouze překážky s dostatečně přímým vztahem k ochranné známce, které znemožňují její užívání nebo kvůli nimž užívání této ochranné známky ztrácí smysl a které jsou nezávislé na vůli majitele této ochranné známky, mohou být považovány za „řádné důvody“ pro neužívání této ochranné známky. Je třeba posuzovat případ od případu, zda kvůli změně obchodní strategie s cílem obejít předmětnou překážku ztratí užívání uvedené ochranné známky smysl.

V projednávaném případě Tribunál na základě této judikatury rozhodl, že i když uskutečnění klinického hodnocení může představovat důvod pro neužívání ochranné známky, úkony a události, které společnost Viridis uvádí v projednávané věci a které Tribunál posoudil, spadají do sféry jejího vlivu a je za ně zodpovědná, takže je nelze považovat za překážky nezávislé na její vůli.

Zaprvé Tribunál konstatoval, že společnost Viridis na základě vlastní volby, a nikoli zákonné povinnosti podala přihlášku k zápisu zpochybněné ochranné známky již v roce 2003, ačkoli bylo značně nejisté datum uvedení výrobku označeného touto ochrannou známkou na trh i samotná možnost tohoto uvedení na trh, jelikož tento výrobek se nacházel ve fázi klinického hodnocení.

Zadruhé Tribunál zohlednil skutečnost, že údajné obtíže při dotčeném klinickém hodnocení, jehož datum dokončení zůstávalo mimoto nejisté, odkazovaly na nedostatečnou investici společnosti Viridis s ohledem na zvláštnosti dotyčného odvětví.

Zatřetí Tribunál uvedl, že žádost společnosti Viridis týkající se klinického hodnocení byla podána více než tři roky po zapsání zpochybněné ochranné známky.

Na rozdíl od toho, co společnost Viridis naznačuje v projednávaném kasačním opravném prostředku, tak Tribunál nikterak nevyloučil, že klinické hodnocení může představovat řádný důvod pro neužívání ochranné známky. Tribunál naopak použil judikaturu Soudního dvora, když provedl konkrétní posouzení okolností, které před ním byly uplatňovány.

Na základě uvedených důvodů Soudní dvůr kasační opravný prostředek zamítl a polečnost Viridis Pharmaceutical ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví a společností Hecht-Pharma.

Autor:
PharmDr. Martin Dočkal | APATYKÁŘ®

TÉMATICKÝ OKRUH:

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY A PODCASTY:

ISSN 1214-0252 | Copyright © 1999/2000-2019, PharmDr. Martin Dočkal | Apatykář® je registrovaná ochranná známka
APATYKÁŘ® je součástí skupiny APATYKÁŘ®.net. Žádná část těchto stránek nesmí být nijak použita bez výslovného souhlasu autora!
Prohlášení vydavatele, cookies | Přístupný web | Mobilní verze | Pomoc a nápověda | W3C-HTML 4.01, W3C-CSS, FEEDValidator, W3C-WAI - AAA, Cynthia Tested
Tyto internetové stránky odpovídají normě HONcode pro důvěryhodné zdravotnické informace.