Klávesové zkratky na tomto webu – rozšířené Na obsah stránky

» ARTIST PAGE on iTunes

apaPODCASTOVÝ TIP
Ing. Daniel Horák

Ing. Daniel Horák: Chceme se v rámci Evropy bavit o problémech, které nás trápí a jak k nim jednotlivé země přistupují

Rozhovor s Ing. Danielem Horákem, předsedou představenstva Evropské federace lékárenských sítí, o 1. Mezinárodní konferenci o budoucnosti poskytování farmaceutické péče, která se konala v Praze.

…farmazpravodajství pro profesionály!

apaLÉKÁRENSTVÍ U NÁS I VE SVĚTĚ
V této rubrice jsou zařazeny všechny informace a události z oblasti lékárenství, lékárenské péče a farmaprůmyslu jak v ČR, tak zejména ze světa, stejně jako užitečné rady a tipy. Rubrika je dále členěna dle oblasti zaměření (tématické sekce najdete v pravém sloupci). Podrubrika Události, komentáře obsahuje výhradně názory uvedených autorů, které se nemusejí shodovat s názorem redakce portálu APATYKÁŘ®.
LÉKÁRNÍCI V PRVNÍ LINII

PharmDr. Adam Matejovič: Když jsem Japoncům popsal opatření v českých a slovenských lékárnách, byli překvapení

Vloženo: 03.04.2020, 05:57 | Čteno: 21104×
Foto: PharmDr. Adam Matejovič (archiv autora)

Portál APATYKÁŘ® je jediným odborným médiem, které přináší stream cílených zpráv přímo z českých a slovenských lékáren v souvislosti s pandemií COVID-19.

Portál ale sleduje situaci i jinde v zahraničí. Už přinesl rozhovor s kolegou z rakouské lékárny a nyní zamíříme do Japonska. Jsou v japonských lékárnách podobná opatření při výdeji jako u nás? Uvědomují si Japonci rizika pandemie? Dělají si Japonci podobné zásoby, jako u nás? S jakými opatřeními se pacienti setkají v japonských lékárnách? Na tyto a další otázky portálu exkluzivně odpověděl v rozsáhlém rozhovoru PharmDr. Adam Matejovič, kolega lékárník, nyní student programu Ph.D. na Department of Virology, Graduate School of Medicine, Tohoku University.

Jaká opatření ve srovnání s ČR panují v japonských lékárnách a obecně ve společnosti?

„V porovnaní so Slovenskom a Českom sú opatrenia v japonskych lekárňach minimálne a už vôbec nie tak prísne. Platia tu len všeobecné odporúčania typu častejšieho umývania rúk, nosenie másk a vyhýbania sa miestam s vyšším počtom ľudí.

Nosenie masky alebo rúška je tu však pomerne bežné a súčasťou kultúry – Japonci nosia masky ak sú chorí, kašlú, ako prevenciu počas alergickej sezóny, módny doplnok, je im zima na tvár, neumyli si zuby, po jedlách s cesnakom alebo ak chcú mať len pocit súkromia.

Miestna lekárnicka organizácia (ekvivalent našej komory v rámci Miyagi prefektúry) vydala odporúčania pre lekárne, v ktorých radí ako často vetrať priestory lekárne alebo informovať pacientov s pridruženými chorobami ako napríklad astma.

Vo väčších lekárňach sú čakárne vo forme otvorenej miestnosti, kde skupiny pacientov sedia a čakajú s poradovým číslom. Pri vstupoch do lekárne sú sanitačné prostriedky na dezinfekciu rúk a farmaceuti nosia masky. Tieto dezinfekčné prostriedky na ruky, vačšinou s alkoholom, však teraz nájdete pri vstupe do vačšiny verejných budov ako obchody, univerzita, hotely či McDonald.

Keď som Japoncom popísal opatrenia v ČR a SR ako napríklad vstup len po dvoch, platba len bezhotovostne či plexisklá na táre, boli veľmi prekvapení. Podobné opatrenia tu nenájdete.

Platba kartou je kultúrne nepopulárna, preferuje sa hotovosť. Takisto nie sú žiadne opatrenia na obmedzenie počtu pacientov pri vstupe, naopak, čakárne zvyknú byť plné v špecifických hodinách (aj viac ako 10 ľudí).“

Jak to vnímají lidé? Respektují omezení?

„Povedal by som, že rôzne, aj keď teraz, obzvlášť po presunutí olympiády, sú ľudia oveľa nervóznejší. Je to pochopiteľné, nakoľko sa 24. marca olympiáda oficiálne presunula na 2021 a do 24 hodín guvérnerka Tokya ohlásila významný nárast infekcií a možné uzatvorenie Tokya.

Celé tri mesiace sme totiž v médiách nonstop počúvali vyjadrenia rôznych vládnych predstaviteľov v zmysle ‚všetko je pod kontrolou‘ alebo ‚zrušenie olympiády je neakcetovateľné‘. Rétorika sa však výrazne zmenila po tom, ako sa Kanada stala prvou krajinou bojkotujúca hry.

Potom nasledovala Austrália a akonáhle tím USA začal požadovať odloženie hier, výsledok bol jasný. Celkovo niekedy vôbec nerozumiem, čo sa tu v Japonsku vlastne deje.

Jedným zo znepokojojúcich faktorov pre verejnosť je aj nízky počet testovania v Japonsku – do dnešného dňa je celkový počet testovaných 32479, čo je pomerne nízke číslo na krajinu s populáciou okolo 126 miliónov. Pre porovnanie, Južná Kórea sa pomaly blíži k hranici 400 tis. testovaných a má populáciu okolo 51 miliónov.

Samotné kritéria pre testovanie sú dosť prísne, kedy sa sleduje prítomnosť nasledujúcich symptómov po dobu viac ako 4 dni – príznaky podobné chrípke, teplota 37,5°C a vyššie, extrémna únava a ťažkosti s dýchaním. Pre seniorov, tehotné ženy a pacientov s pridruženými ochoreniami je podmienka prítomnosť týchto príznakov aspoň 2 dni.

Následne sa potom skúma, či konkrétna osoba bola v kontakte alebo lokalite s potvrdeným prípadom. Rozhodnutie testovať alebo netestovať určia miestne autority len na základe odporúčania lekára.

Je potrebné poznamenať, že Japonsko má 47 prefektúr s miestnou správou a prekvapivo k vzťahu ku centrálnej vláde značnú mieru autonomity. Prekvapivo preto, lebo japonská kultúra je postavená v podstate na slepej poslušnosti a nasledovaniu autority. Ja sám som bol mylne v domnení, že o čom sa rozhodne v Tokyu, to jednoducho platí.

V praxi to znamená, že prefektúry vydávajú rozhodnutia o testovaní jednak na základe odporúčaní centrálnej vlády (tá diskutuje o nariadeniach s panelmi expertov a odborníkmi), ale aj v závislosti od dostupných medicínskych zdrojov, zariadení a podmienok v danej prefektúre. V princípe, prefektúry nemusia postupovať podľa odporúčaní centrálnej vlády, aj keď väčšinou tak robia.

Osobne si myslím, že všeobecnému pokoju ohľadom testovania neprispieva ani vyjadrenie predstaviteľa ministerstva zdravotníctva Yasuyuki Suhara, ktorý 17. marca počas tlačovky podľa The Japan Times povedal: ‚Len preto, že máme kapacity, to neznamená, že ich máme naplno využiť. Nie je potrebné testovať ľudí, ktorí sú jednoducho len znepokojení‘.

Jeho tvrdenie je podľa Japan Today v kontraste so štúdiou Japan Medical Association odvysielanej v NHK, kde sa spomína, že 290 žiadostí o testovanie vydané lekármi boli zamietnuté zdravotníckymi centrami.

Správa asociácie na základe celonárodného prieskumu uvádza odmietnutia týchto žiadostí v 26 prefektúrach počas 20 dní v marci. Vedúci WHO, Tedros Adhanom Ghebreyesus sa 16. marca vyjadril: ‚Máme jednoduchý odkaz pre všetky krajiny – testujte, testujte, testuje. Testujte každý podozrivý prípad.‘

Japonsko malo svoje prvé prípady COVID-19 ešte v januári, kedy vo všetkých 3 prípadoch išlo o čínskych občanov žijúcich v Japonsku (tzv. importované prípady), ktorí naštívili Wuhan.

Foto: PharmDr. Adam Matejovič (archiv autora)

Následne koncom januára sa zaznamenali prvé prípady infekcie v Japonsku bez spojitosti s cestou do Wuhan – šofér autobusu a cestovná sprievodkyňa. Obaja boli v blízkom kontakte s čínskymi turistami z Wuhan v predchádzajúcom období 2 týždňov.

Koncom januára vláda repatriovala prvé skupiny Japoncov (206) priamo z Wuhanu a z nepochopiteľných príčin ich neumiestnila do karantény, ale boli požiadaní o ‚samo-karanténu‘. Navyše, hneď po prílete bola usporiadaná tlačová konferencia s repatriovanými občanmi, ktorí potom odišli domov. Takmer všetci boli otestovaní, až na 2 jedincov, ktorí sa odmietli dať testovať a cestovali hromadnou dopravou.

Následný deň boli zaznamenané 3 prípady medzi repatriovanou skupinou, jeden s miernymi symptómami, 2 asymptomatickí. Vo verejnosti to vyvolalo značné znepokojenie a kritiku. Repatriácie pokračovali, tentokrát boli všetci testovaní a umiestnení do špeciálnych zariadení pre karanténu.

Začiatkom februára sa zakázal vstup do krajiny osobám s cestovateľskou históriou do Hubei provincie (Wuhan je hlavné mesto) a všetkým Číňanom s pasom vydaným v tejto provincii. Treba spomenúť, že koncom januára prebiehal Čínsky nový rok (prípravy od 17. januára, hlavný festival január 25 – február 4), kedy v podstate celá Čína cestuje domov (obdoba naších Vianoc, keď každý cestuje domov na sviatky).

Wuhan bol uzavretý 23. januára a spomínam si, ako mi vtedy priateľka spomínala, že mnoho ľudí stihlo újsť z Wuhan pred uzatvorením. To znamená, že máme epidémiu v Číne, kde sa vyše miliardy ľudí hromadne presúva naprieč celou krajinou a lety do Japonska boli na dennom poriadku.“

Autor:
PharmDr. Martin Dočkal | APATYKÁŘ®

TÉMATICKÝ OKRUH:

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY A PODCASTY:

» Aktuální průzkum: Více než třetina slovenských lékáren používá ochranné sklo na táře
» Doc. PharmDr. Josef Malý, Ph.D.: Vždy se snažíme dotazy zpracovávat poctivě, kvalita je pro náš tým zásadní
» Dr. Edith Sievers: Největší problém mají lékárny v obchodních centrech, mají vysoké nájmy a počet zákazníků klesl na minimum
» Dr. Edith Sievers: Všichni zaměstnanci musejí obsluhovat v rukavicích a chránit se respirátorem s třídou ochrany FFP2
» Dr. Wolfgang Andiel: Vývozní omezení pro účinné látky v Indii může rychle vést k problémům s dodávkami v Evropě
» Ing. Daniel Horák: Do konce týdne budeme mít kolem devíti stovek plexibariér nad tárami
» Ing. Michal Jurča: Pokud by došlo k omezení provozu, lékárny by se mohly vykrývat bez ohledu na provozovatele
» Ing. Petr Doležal: Státní správa není na mimořádné situace vůbec připravena, jako vždy si musíme pomoci sami
» Laura Adamkovičová: Reakce studentů jsou pozitivní, jako budoucí zdravotníci bychom rádi přiložili ruku k dílu
» Lékárníci zabezpečují klíčovou primární péči i za cenu svého zdraví
» Mgr. Iva Gottsteinová: Australská pošta rozváží pilotně pacientům z ohrožených skupin léky jedenkrát měsíčně zdarma
» Mgr. Iva Gottsteinová: Australská vláda se za každou cenu snažila udržet ekonomiku co nejvíce za chodu a omezovat ji minimálně
» Mgr. Iva Gottsteinová: Mnozí lékaři nemají problém po telefonické konzultaci s pacientem zaslat recept emailem do jím vybrané lékárny
» Mgr. Iva Gottsteinová: Platnost australského receptu je dána velikostí a počtem balení, dávkováním a počtem opakování
» Mgr. Lukáš Oťapka: Zavedli jsme tvrdá opatření pro výdej, abychom zůstali co nejdéle dostupní, veřejnost to chápe a fandí nám
» Mgr. Martina Vidlárová: Sklo na táře máme od začátku, i přes mnoho snah expertů na prodej ho dát pryč bych si ho nikdy nenechala vzít
» Mgr. Patricia Hewardt: Personálu je nedostatek a lékárny se dočasně zavírají
» Mgr. Patricia Hewardt: V našich lékárnách nemáme žádné ochranné pomůcky, lhala bych, kdybych řekla, že se zaměstnanci nebojí
» Mgr. Petr Los: U nás v Poysdorfu jsou lidé slušní, pokojně stojí před lékárnou s odstupy a čekají, až si je některý z expedientů zavolá
» Mgr. Petr Mašát: Pacienti si můžou být zcela jisti, že lékárny dělají vše, aby riziko minimalizovaly na nejnižší možnou úroveň
» MUDr. František Vojík: Zavedením kontrol na hranicích, ale i navýšením počtu dodávek se situace značně zkomplikovala
» PharmDr. Adam Matejovič: Jako nejbizarnější mi přijde převzetí olympijského ohně, vláda vyzývala k vyhýbání se místům s vysokým počtem lidí a tady se jich shromáždilo 52 tis.
» PharmDr. Adam Matejovič: Výrobci po japonské vládě požadují podporu výzkumu, rozšíření kapacit univerzit a domácí výroby antibiotik
» PharmDr. Barbora Gorová: Island je na styku litosférických desek, takže rouškami a respirátory jsme zásobeni pro případný výbuch sopky
» PharmDr. Barbora Gorová: Na Islandu je hodně dobrý vztah mezi lékárníkem a lékařem, dokonce máme speciální telefon určený pouze pro lékaře
» PharmDr. Barbora Gorová: Omezení na dvě osoby v lékárně u nás nefungovalo a lidé to nerespektovali, tak vydáváme přes okénko
» PharmDr. Bc. Jan Bureš: Abychom předcházeli různým „kočkopsům“, měli by lékárníci zvážit, zda by neměli distanční služby nabízet sami
» PharmDr. Jiří Drha, Ph.D.: Myslím, že si plexisklo ponecháme i nadále, pokorně se vracíme ke zkušenostem předchozích generací lékárníků
» PharmDr. Martina Chytilová: Mile mě překvapilo, že velké části pacientů se plexistěna líbí a doporučují nám ponechat si ji napořád
» PharmDr. Miroslava Snopková, PhD.: Protože je lékárna zdravotnické zařízení, považujeme bariéru v podobě skla za opodstatněnou, zrušit ji neplánujeme
» PharmDr. Nina Švédová: I když se v tomto boji s koronavirem jedná o naše zdraví, jsme tady pro naše pacienty
» PharmDr. Ondrej Sukeľ: Pokud nedojde k zásadní změně přístupu vlády, dám doporučení vydávat jen přes pohotovostní okénko
» PharmDr. Ondrej Sukeľ: Těším se na dobu, kdy státní úředníci pochopí, že nejsme jejich nepřátelé, ale partneři
» PharmDr. Peter Ceniga: Opatření doporučená lékárnickou komorou v plném rozsahu respektujeme a příští týden je dále posílíme
» PharmDr. Přemysl Císař, Ph.D.: Možná by se vláda místo tisíce nařízení a zákazů mohla začít připravovat na takové situace jako je pandemie
» PharmDr. Renata Semeráková: Ve spolupráci s oddělením klinické farmacie ladíme sortiment léků pro intenzivní péči
» PharmDr. Vladimír Dudoň: Se stížnostmi na omezení jsem se nesetkal, lidé to akceptují a trpělivě čekají, za což je chválím
» Praktičtí lékaři začnou ordinovat online, pokud nebudou mít ochranné prostředky
» RNDr. Soňa Porubská, Ph.D.: Firmy musejí mít podmínky k tomu, aby tu dělaly výzkum, vyráběly a mohly pak garantovat, že budou v České republice minimální výpadky
» Sína Niku: Počítáme s tím, že budeme muset některé lékárny zavřít, ale děláme vše pro to, abychom spádovou oblast pokryli
» SLeK vydala pro své členy detailní postupy při pandemii COVID-19

ISSN 1214-0252 | Copyright © 1999-2020, PharmDr. Martin Dočkal | Apatykář® je registrovaná ochranná známka
APATYKÁŘ® je součástí skupiny APATYKÁŘ®.net. Žádná část těchto stránek nesmí být nijak použita bez výslovného souhlasu autora!
Prohlášení vydavatele, cookies | Přístupný web | Mobilní verze | Pomoc a nápověda | W3C-HTML 4.01, W3C-CSS, FEEDValidator, W3C-WAI - AAA, Cynthia Tested
Tyto internetové stránky odpovídají normě HONcode pro důvěryhodné zdravotnické informace.