Klávesové zkratky na tomto webu – rozšířené Na obsah stránky

» ARTIST PAGE on iTunes

apaPODCASTOVÝ TIP
PharmDr. Ondrej Sukeľ a Mgr. Peter Krajčovič, PhD.

PharmDr. Ondrej Sukeľ: Udělali jsme hluboký audit činností komory a to, co dříve šlo do neefektivních lidí a prostor vracíme členům

Druhá část speciálního podcastu nahrávaného živě v Bratislavě u příležitosti oslav 20. výročí stavovského časopisu Lekárnické listy. Hosté: PharmDr. Ondrej Sukeľ (president Slovenské lekárnické komory) a Mgr. Peter Krajčovič, PhD. (šéfredaktor časopisu Slovenský lekárnik).

…pro ty, kteří na informace nechtějí čekat!

apaLÉKÁRENSTVÍ U NÁS I VE SVĚTĚ
V této rubrice jsou zařazeny všechny informace a události z oblasti lékárenství, lékárenské péče a farmaprůmyslu jak v ČR, tak zejména ze světa, stejně jako užitečné rady a tipy. Rubrika je dále členěna dle oblasti zaměření (tématické sekce najdete v pravém sloupci). Podrubrika Události, komentáře obsahuje výhradně názory uvedených autorů, které se nemusejí shodovat s názorem redakce portálu APATYKÁŘ®.
LÉKÁRNÍCI V PRVNÍ LINII

Mgr. Iva Gottsteinová: Australská vláda se za každou cenu snažila udržet ekonomiku co nejvíce za chodu a omezovat ji minimálně

Vloženo: 24.04.2020, 05:40 | Čteno: 17078×
Foto: Mgr. Iva Gottsteinová

Portál APATYKÁŘ® je jediným odborným médiem, které přináší stream cílených zpráv z lékáren z celého světa o aktuální situaci v souvislosti s pandemií COVID-19.

Po rozhovorech z Evropy se nyní přesuneme na druhou stranu zeměkoule, do Austrálie. V první části rozhovoru bylo řečeno, jakou pozici má lékárník v australské lékárně a jak vypadá australská lékárna.

Jak Austrálie přistupovala k pandemii a jaká opatření a v jakém časovém horizontu zaváděla? Upřednostňovalo se zdraví, anebo ekonomika země? Na tyto a další otázky portálu exkluzivně odpověděla ve druhé části rozhovoru kolegyně Mgr. Iva Gottsteinová, lékárnice, která pracovala v lékárně v australském Perthu.

Jak Austrálie přistupuje k pandemii, platí tam, podobně jako v EU nějaká obecná omezení

„Jakožto, že už jsem pár dní doma v karanténě, tak už nejsem úplně v centru dění. Ale mám zprávy od přátel, že situace je tam momentálně na mrtvém bodě a vláda vyčkává, co se bude dít.

Ráda bych také zmínila, že tohle je jen můj osobní názor na danou situaci a to, jak jsem ji vnímala já. Nikdo nevíme, jaký je správný přístup k celé pandemii a jaké je správné řešení, protože to ukáže až čas.

Každopádně bylo zajímavé sledovat vývoj v Austrálii, neboť Austrálie měla jednu obrovskou výhodu v tom, že byla tak dva až tři týdny pozadu za Evropou. Australská vláda měla více než dost času se poučit z evropských chyb a na celou situaci se řádně připravit.

Bohužel celou situaci dlouho ignorovala a nakonec ji ještě podcenila. Za každou cenu se snažila udržet ekonomiku co nejvíce za chodu a omezovat ji minimálně.

Na druhou stranu je si třeba uvědomit, že australský životní styl je odlišný od evropského. Mnoho lidí nepracuje na úvazky, tak jak je známe u nás, ale na ‚casual‘, což znamená, že dostanou peníze jen za hodiny, které odpracují. Navíc běžná výpovědní lhůta je v Austrálii týden.

Já jsem osobně nejvíce vnímala postavení mezinárodních studentů v Austrálii, protože sama jsem jedním z nich byla. Ač mi bylo mnohokrát tvrzeno, že najít si práci v Austrálii není problém, tak mi to trvalo několik týdnů. A to mi v podstatě bylo jedno, jestli budu pracovat v oboru nebo třeba v pohostinství.“

Co tedy bylo hlavním problémem při hledání práce?

„Hlavní překážkou při hledání práce byla studentská víza a jejich podmínky, protože student je limitován povinnou školní docházkou a maximálně 20 hodinami práce za týden (o prázdninách jsou hodiny neomezené). Takže najít si práci v lékárně, a ještě na úvazek, byla výhra v loterii.

Na druhou stranu, když se pandemie dostala do Austrálie, tak se místní vláda naprosto logicky snažila udržet všechno v provozu, neboť velká část studentů pracuje v pohostinství a na ‚casual‘. A pokud studenti nebudou mít práci, tak nejenže nebudou mít na životní náklady, ale nebudou schopni platit školné.

A z toho vyplývá, že nebudou ani schopni dodržovat podmínky víz. Navíc, jak už jsem zmiňovala dříve, školství je nejenom obrovský business, ale zaměstnává i mnoho lidí. Takže se z toho stal začarovaný kruh.“

Jak tedy omezení probíhala?

„Jako první se v Austrálii začaly rušit velké koncerty, ale rušili je sami organizátoři ze strachu z pandemie. Do rušení a omezování akcí zasáhla vláda až mnohem později. Takže zatímco se Česká republika připravovala na kompletní lock down, tak se v Austrálii stále ještě plnily fotbalové stadiony.

Poté během týdne vláda postupně omezovala srocování lidí na maximálně 100 lidí na akci či na restauraci, což v tu chvíli začalo mít i značný vliv i třeba na pohostinství. Cílem vlády se stalo udržet vše co nejdéle otevřené, aby ekonomika netrpěla. Hlavně pak školy a školky, aby rodiče žáků mohli pracovat.

Takhle se země držela asi necelé dva týdny, aby se poté ze dne na den zavřely restaurace, kavárny ale třeba i fitness nebo beauty salony atd. Za pár dní poté se zavřely i školy a všechno, co ještě v té době bylo otevřené.

Jako v ČR tak v Austrálii zůstaly otevřené obchody s jídlem, lékárny, pumpy atd. Mnohé restaurace a kavárny fungují jako výdejny, jídla nebo jídlo klientům rozvážejí.“

Jak byla zaváděna karanténa?

„Karanténa byla asi nejpomalejším vládním nařízením, což pro mě bylo naprosto nepochopitelné. Pokud někdo žádal o víza do Austrálie tak ví, že získat víza není úplně snadné.

Cestovatelům do země se povinná čtrnáctidenní karanténa nařídila až v době, kdy se zavíraly restaurace a evropské země doporučovaly urychlený návrat občanů do svých vlastí.

Takže ještě ve druhé polovině února se stalo třeba to, že se jeden můj japonský spolužák musel z rodinných důvodů vrátit na pár dní domů do Japonska. Do města, ve kterém bylo v té době už několik potvrzených případů koronaviru, aby s námi o týden později po svém návratu pokračoval normálně ve výuce.

To samé se dělo i se zámořskými plavbami, jejichž účastníky ze začátku nikdo nekontroloval a karanténu jim maximálně doporučovali. Celá situace mi přišla naprosto bizarní, protože já ke své žádosti o studentská víza musela dodávat i RTG plic kvůli TBC, neboť jsem před tím žila 7 měsíců v Nepálu.

Dnes v Austrálii platí podobná doporučení jako v Čechách jako jsou skupinky o maximálně dvou lidech, dodržování vzdálenosti od ostatních, doporučení zakrývat si ústa a nos, zůstávat co nejvíce doma apod.

Ale jsou to pouze doporučení, což v kombinaci s australskou mentalitou není úplně nejvhodnější kombinace.“

Autor:
PharmDr. Martin Dočkal | APATYKÁŘ®

TÉMATICKÝ OKRUH:

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY A PODCASTY:

» Aktuální průzkum: Více než třetina slovenských lékáren používá ochranné sklo na táře
» Doc. PharmDr. Josef Malý, Ph.D.: Vždy se snažíme dotazy zpracovávat poctivě, kvalita je pro náš tým zásadní
» Dr. Edith Sievers: Největší problém mají lékárny v obchodních centrech, mají vysoké nájmy a počet zákazníků klesl na minimum
» Dr. Edith Sievers: Všichni zaměstnanci musejí obsluhovat v rukavicích a chránit se respirátorem s třídou ochrany FFP2
» Dr. Wolfgang Andiel: Vývozní omezení pro účinné látky v Indii může rychle vést k problémům s dodávkami v Evropě
» Ing. Daniel Horák: Do konce týdne budeme mít kolem devíti stovek plexibariér nad tárami
» Ing. Michal Jurča: Pokud by došlo k omezení provozu, lékárny by se mohly vykrývat bez ohledu na provozovatele
» Ing. Petr Doležal: Státní správa není na mimořádné situace vůbec připravena, jako vždy si musíme pomoci sami
» Laura Adamkovičová: Reakce studentů jsou pozitivní, jako budoucí zdravotníci bychom rádi přiložili ruku k dílu
» Lékárníci zabezpečují klíčovou primární péči i za cenu svého zdraví
» Mgr. Iva Gottsteinová: Australská pošta rozváží pilotně pacientům z ohrožených skupin léky jedenkrát měsíčně zdarma
» Mgr. Iva Gottsteinová: Mnozí lékaři nemají problém po telefonické konzultaci s pacientem zaslat recept emailem do jím vybrané lékárny
» Mgr. Iva Gottsteinová: Platnost australského receptu je dána velikostí a počtem balení, dávkováním a počtem opakování
» Mgr. Lukáš Oťapka: Zavedli jsme tvrdá opatření pro výdej, abychom zůstali co nejdéle dostupní, veřejnost to chápe a fandí nám
» Mgr. Martina Vidlárová: Sklo na táře máme od začátku, i přes mnoho snah expertů na prodej ho dát pryč bych si ho nikdy nenechala vzít
» Mgr. Patricia Hewardt: Personálu je nedostatek a lékárny se dočasně zavírají
» Mgr. Patricia Hewardt: V našich lékárnách nemáme žádné ochranné pomůcky, lhala bych, kdybych řekla, že se zaměstnanci nebojí
» Mgr. Petr Los: U nás v Poysdorfu jsou lidé slušní, pokojně stojí před lékárnou s odstupy a čekají, až si je některý z expedientů zavolá
» Mgr. Petr Mašát: Pacienti si můžou být zcela jisti, že lékárny dělají vše, aby riziko minimalizovaly na nejnižší možnou úroveň
» MUDr. František Vojík: Zavedením kontrol na hranicích, ale i navýšením počtu dodávek se situace značně zkomplikovala
» PharmDr. Adam Matejovič: Jako nejbizarnější mi přijde převzetí olympijského ohně, vláda vyzývala k vyhýbání se místům s vysokým počtem lidí a tady se jich shromáždilo 52 tis.
» PharmDr. Adam Matejovič: Když jsem Japoncům popsal opatření v českých a slovenských lékárnách, byli překvapení
» PharmDr. Adam Matejovič: Výrobci po japonské vládě požadují podporu výzkumu, rozšíření kapacit univerzit a domácí výroby antibiotik
» PharmDr. Barbora Gorová: Island je na styku litosférických desek, takže rouškami a respirátory jsme zásobeni pro případný výbuch sopky
» PharmDr. Barbora Gorová: Na Islandu je hodně dobrý vztah mezi lékárníkem a lékařem, dokonce máme speciální telefon určený pouze pro lékaře
» PharmDr. Barbora Gorová: Omezení na dvě osoby v lékárně u nás nefungovalo a lidé to nerespektovali, tak vydáváme přes okénko
» PharmDr. Bc. Jan Bureš: Abychom předcházeli různým „kočkopsům“, měli by lékárníci zvážit, zda by neměli distanční služby nabízet sami
» PharmDr. Jiří Drha, Ph.D.: Myslím, že si plexisklo ponecháme i nadále, pokorně se vracíme ke zkušenostem předchozích generací lékárníků
» PharmDr. Martina Chytilová: Mile mě překvapilo, že velké části pacientů se plexistěna líbí a doporučují nám ponechat si ji napořád
» PharmDr. Miroslava Snopková, PhD.: Protože je lékárna zdravotnické zařízení, považujeme bariéru v podobě skla za opodstatněnou, zrušit ji neplánujeme
» PharmDr. Nina Švédová: I když se v tomto boji s koronavirem jedná o naše zdraví, jsme tady pro naše pacienty
» PharmDr. Ondrej Sukeľ: Pokud nedojde k zásadní změně přístupu vlády, dám doporučení vydávat jen přes pohotovostní okénko
» PharmDr. Ondrej Sukeľ: Těším se na dobu, kdy státní úředníci pochopí, že nejsme jejich nepřátelé, ale partneři
» PharmDr. Peter Ceniga: Opatření doporučená lékárnickou komorou v plném rozsahu respektujeme a příští týden je dále posílíme
» PharmDr. Přemysl Císař, Ph.D.: Možná by se vláda místo tisíce nařízení a zákazů mohla začít připravovat na takové situace jako je pandemie
» PharmDr. Renata Semeráková: Ve spolupráci s oddělením klinické farmacie ladíme sortiment léků pro intenzivní péči
» PharmDr. Vladimír Dudoň: Se stížnostmi na omezení jsem se nesetkal, lidé to akceptují a trpělivě čekají, za což je chválím
» Praktičtí lékaři začnou ordinovat online, pokud nebudou mít ochranné prostředky
» RNDr. Soňa Porubská, Ph.D.: Firmy musejí mít podmínky k tomu, aby tu dělaly výzkum, vyráběly a mohly pak garantovat, že budou v České republice minimální výpadky
» Sína Niku: Počítáme s tím, že budeme muset některé lékárny zavřít, ale děláme vše pro to, abychom spádovou oblast pokryli
» SLeK vydala pro své členy detailní postupy při pandemii COVID-19

ISSN 1214-0252 | Copyright © 1999-2020, PharmDr. Martin Dočkal | Apatykář® je registrovaná ochranná známka
APATYKÁŘ® je součástí skupiny APATYKÁŘ®.net. Žádná část těchto stránek nesmí být nijak použita bez výslovného souhlasu autora!
Prohlášení vydavatele, cookies | Přístupný web | Mobilní verze | Pomoc a nápověda | W3C-HTML 4.01, W3C-CSS, FEEDValidator, W3C-WAI - AAA, Cynthia Tested
Tyto internetové stránky odpovídají normě HONcode pro důvěryhodné zdravotnické informace.