Klávesové zkratky na tomto webu – rozšířené Na obsah stránky

» ARTIST PAGE on iTunes

apaPODCASTOVÝ TIP
Mgr. Jakub Dvořáček, MHA

Mgr. Jakub Dvořáček, MHA: Úhradové soutěže pouze přesouvají rozhodovací pravomoc jinam, prostor pro marže je velmi limitní

Druhá část rozhovoru s výkonným ředitelem Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Mgr. Jakubem Dvořáčkem mj. o spuštění systému online ověřování léčiv, řešení dostupnosti léčiv pro pacienty či úhradových soutěžích.

…lékárenství začíná tady!

apaLÉKÁRENSTVÍ U NÁS I VE SVĚTĚ
V této rubrice jsou zařazeny všechny informace a události z oblasti lékárenství, lékárenské péče a farmaprůmyslu jak v ČR, tak zejména ze světa, stejně jako užitečné rady a tipy. Rubrika je dále členěna dle oblasti zaměření (tématické sekce najdete v pravém sloupci). Podrubrika Události, komentáře obsahuje výhradně názory uvedených autorů, které se nemusejí shodovat s názorem redakce portálu APATYKÁŘ®.

Odpovědnost farmaceutů za kontrolu informací o pacientovi dostupných v tzv. lékovém záznamu

Vloženo: 05.09.2019, 06:01 | Čteno: 7675×
Foto: Mgr. Martin Dymáček

Komentář advokátů Mgr. Martina Dymáčka a Mgr. Martina Schimmera k projednávané novele zákona o léčivech s přihlédnutím k odpovědnosti farmaceutů za kontrolu informací o pacientovi dostupných v tzv. lékovém záznamu.

V současnosti se v legislativním procesu nachází novela zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech, která upravuje tzv. lékový záznam, tj. možnost pacientů, lékařů, farmaceutů a klinických farmaceutů nahlížet do údajů o léčivých přípravcích předepsaných a vydaných konkrétnímu pacientovi (dále jen „lékový záznam“).

Poslanecká sněmovna schválila uvedenou novelu v tzv. opt-out variantě, tj. s předem povoleným přístupem lékařů a lékárníků do lékového záznamu pacienta. Pacient by následně mohl vyslovit nesouhlas s přístupem těchto zdravotnických pracovníků do lékového záznamu (plošný) s možností individuálních výjimek.

Senát uvedené nastavení navrhuje změnit pro lékárníky na tzv. opt-in režim, tedy k lékovému záznamu pacienta by měl lékárník přístup až po předchozím výslovném souhlasu pacienta uděleném buď písemně, nebo elektronicky.

Senátní verze novely se nyní vrací do Poslanecké sněmovny, kde o ní budou hlasovat poslanci.

Pokud se na uvedenou novelu podíváme z hlediska odpovědnosti lékárníků, jejich postavení ve vztahu k pacientovi a možných rizik při výkonu jejich praxe, pak se domníváme, že novela (ať už ve znění poslaneckého či senátního návrhu) přináší významnou změnu.

Potenciální přístup lékárníka k lékovému záznamu pacienta totiž znamená podstatně přesnější zdroj informací o pacientem užívaných (předepsaných a vydaných) lécích, než mají lékárníci dnes, kdy je takovým informačním zdrojem až na výjimky samotný pacient.

Lékárník tak bude mít přístup k velkému množství informací o aktuální farmakoterapii pacienta, tyto informace bude muset vyhodnotit a případně podle toho vhodně zareagovat (informovat pacienta o vhodných opatřeních, případně pozastavit výdej, provést konzultaci s předepisujícím lékařem apod.). Při porušení těchto povinností nastupuje (spolu)odpovědnost lékárníka za případnou škodu na zdraví pacienta.

Zásadní rozdíl mezi poslaneckou a senátní verzí novely tak není v obsahu právní odpovědnosti lékárníků, ale v tom, v jakém faktickém rozsahu a jakým způsobem budou lékárníci povinni kontrolu lékové interakce provádět.

Zatímco z poslanecké verze novely vyplývá, že lékárníci budou nahlížet do lékového záznamu KAŽDÉHO pacienta, který aktivně nevyjádřil nesouhlas (fakticky se bude jednat o drtivou většinu pacientů v ČR), mění senátní verze novely situaci tak, že lékárník bude mít přístup k údajům v lékovém záznamu až v situaci, kdy by k tomu pacient udělil prostřednictvím systému eRecept souhlas. Fakticky tedy půjde jen o ty pacienty, kteří se do systému aktivně přihlásí.

Přijetí senátní verze novely zákona o léčivech tak pro lékárníky může znamenat významně menší zátěž při kontrole lékových interakcí než v případě přijetí poslanecké verze novely.

Pro pacienta přitom senátní verze nemusí nutně znamenat kvalitativní zhoršení péče; kontrolu lékové interakce provádí vždy lékař a lékárník též – podle svobodné volby pacienta. Poslanecká verze může naopak ve svém výsledku vést k rozmělnění odpovědnosti a tím i paradoxně ke slabší faktické kontrole lékové interakce (lékař bude spoléhat na farmaceuta a naopak).

Výhody a úskalí toho či onoho řešení se však ukážou až v samotné praxi.

Autor:
Martin Dymáček a Martin Schimmer, advokáti

ISSN 1214-0252 | Copyright © 1999/2000-2019, PharmDr. Martin Dočkal | Apatykář® je registrovaná ochranná známka
APATYKÁŘ® je součástí skupiny APATYKÁŘ®.net. Žádná část těchto stránek nesmí být nijak použita bez výslovného souhlasu autora!
Prohlášení vydavatele, cookies | Přístupný web | Mobilní verze | Pomoc a nápověda | W3C-HTML 4.01, W3C-CSS, FEEDValidator, W3C-WAI - AAA, Cynthia Tested
Tyto internetové stránky odpovídají normě HONcode pro důvěryhodné zdravotnické informace.