Klávesové zkratky na tomto webu – rozšířené Na obsah stránky

» ARTIST PAGE on iTunes

apaPODCASTOVÝ TIP
Mgr. Filip Vrubel

Sdílený lékový záznam pacientů – kompletní přehled

Druhá část exkluzivního rozhovoru s náměstkem ministra zdravotnictví Mgr. Filipem Vrublem mj. o novinkách v elektronické preskripci, proč budou lékárny hlásit koncové ceny, jak bude fungovat sdílený lékový záznam a kdo do něj bude moci nahlížet.

…zprávy z farmacie, které jinde nenajdete!

apaLÉKÁRENSTVÍ U NÁS I VE SVĚTĚ
V této rubrice jsou zařazeny všechny informace a události z oblasti lékárenství, lékárenské péče a farmaprůmyslu jak v ČR, tak zejména ze světa, stejně jako užitečné rady a tipy. Rubrika je dále členěna dle oblasti zaměření (tématické sekce najdete v pravém sloupci). Podrubrika Události, komentáře obsahuje výhradně názory uvedených autorů, které se nemusejí shodovat s názorem redakce portálu APATYKÁŘ®.
APAVISION

APAvision 4 – Nedostupnost léčiv – možná řešení v globálním kontextu (2)

Vloženo: 11.09.2019, 05:56 | Čteno: 3142×
Hosté APAvision 4 – Mgr. Filip Vrubel, Mgr. Irena Storová, MHA, PharmDr. Kateřina Majznerová, PharmDr. Miroslava Snopková, Ph.D., Mgr. Jakub Dvořáček, MHA, Ing. Petr Doležal, Ing. Daniel Horák<br>FOTO: PharmDr. Martin Dočkal
Foto: PharmDr. Martin Dočkal

Český farmaportál APATYKÁŘ® s dvacetiletou tradicí uspořádal čtvrté setkání v rámci svého nejnovějšího projektu APAvision. Jedná se o odbornou platformu pro výměnu názorů a zkušeností k tématům z oblasti farmacie a lékárenství s cílem najít shodu a vizi pro další vývoj. Smyslem tohoto think-tanku je dát prostor těm, kteří mají k tématu co říct a posunout obor posunout dál.

Kompletní podcast z celé APAvision je k dispozici na webu projektu.

V pořadí již čtvrté setkání proběhlo na téma Nedostupnost léčiv – možná řešení v globálním kontextu 3. září 2019, tradičně v prostorách průhonického Parkhotelu. Pozvání lékárníka a provozovatele portálu APATYKÁŘ® PharmDr. Martina Dočkala přijali Mgr. Filip Vrubel, (náměstek ministra zdravotnictví), Mgr. Irena Storová, MHA (ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv), PharmDr. Miroslava Snopková, Ph.D. (2. vicepresidentka Slovenské lékárnické komory), PharmDr. Kateřina Majznerová (Lékárna Na Pekařské, Brno), Mgr. Jakub Dvořáček, MHA (výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu), Ing. Petr Doležal (generální ředitel Benu ČR/Phoenix) a Ing. Daniel Horák (generální ředitel Česká lékárna holding/Viapharma).

Generická substituce

S generickou substitucí má bohaté zkušenosti síť lékáren Dr.Max. Ing. Daniel Horák ji považuje u profese lékárníka za naprosto samozřejmou, protože znamená potvrzení jeho odbornosti.

V generické substituci vidí obrovskou výhodu např. právě v souvislosti s německými rabatovými smlouvami, kdy v ČR tato možnost funguje a dá se pomocí ní také daleko lépe čelit výpadkům na trhu. Jak uvedl, v jejich lékárnách tuto nabídku pacient vždycky dostane.

Podle něj se dalo díky úspěšnosti revizí SÚKL očekávat, že tato situace nastane a souhlasí s Mgr. Filipem Vrublem, že aktuálně se stát musí zaměřit na řešení dostupnosti léčiv pro pacienty a hledat nástroje. Přičemž reexporty díky ceně považuje pouze za marginální důvod nedostupnosti.

Upozornil však na důvod, o němž se nemluví a tím jsou forecasty (tj. prodejní odhad). Evropu považuje z pohledu farmaprůmyslu (Ing. Horák dříve působil i ve farmaprůmyslu) za velmi složitý sektor z pohledu mnoha jazykových mutací z hlediska balení, je tu obrovský tlak na cenu a spousta systémů. Plánovat výrobu pro takové množství zemí s proměnlivou poptávkou je velmi složité. Podle něj tedy řada problémů s dostupností vzniká proto, že se nedaří správně odhadnout spotřeba v dané zemi.

Ing. Petr Doležal vidí v souvislosti s problémy stojícími za nedostupností i výzvy vůbec na udržitelnost systémů. Vzpomněl skandinávské země, kdy např. norská vláda podporuje generickou substituci, protože marže na generika je vyšší než na originální přípravky. A veřejný rozpočet potřebuje úspory. Tj. politici stejně budou v dohledné době řešit, zda si mohou určití pacienti vůbec některou léčbu dovolit.

PharmDr. Martin Dočkal připomněl, že Slovensko má v zákoně specifikovaný i další nástroj k optimalizaci nákladů, generickou preskripci, avšak její využití zatím příliš není.

Generická preskripce

To potvrdila PharmDr. Miroslava Snopková, Ph.D., která uvedla, že v zákoně je generická preskripce zavedena jako povinná (pojišťovna nemá povinnost proplatit preskripci receptu, kde není uvedena léčivá látka). Nicméně současně lékaři umožňuje uvést na receptu i konkrétní léčivý přípravek.

A tato možnost je využívána až z 95 %, což de facto eliminuje využití generické substituce na úrovni lékáren. Jak dodala, toto opatření v řadě případů zatěžuje pacienty zbytečně na doplatku.

„Naší snahou jako komory je, aby o tom, jaký přípravek konkrétně má pacient dostat, rozhodoval buď samotný pacient nebo lékárník. Ale je pravda, že ten tlak ze strany lékařské obce je velmi velký. A diskuze se stále vede na té úrovni, že lékař má rozhodovat o tom, čím bude pacient léčen ve smyslu brandu, nikoli účinné látky.“

PharmDr. Snopková však vidí věc optimisticky, protože existuje již nyní řada zemí, kde rozhodovací pravomoc o konkrétním přípravku je posunuta na úroveň lékárníka a lékař diagnostikuje pacienta a nastavuje pouze na účinnou látku, nikoli brand.

Mgr. Vrubel v této souvislosti upozornil, že s podobnými návrhy na cenové soutěže bude otázka generické substituce řešit i to, kdo bude rozhodovat o tom, jaké konkrétní přípravky se budou předepisovat či vydávat. Ocenil diskuzi v rámci APAvision, protože slyšel, že názor lékárenského terénu zdaleka není jednotný co se týče návrhu profesní komory, kde jendím z opatření na fixní doplatky jsou i cenové soutěže pojišťoven, čemuž se sám velmi podivil.

„Ten návrh nebyl nijak konkrétní, jak by to vypadalo, ale asi nelze logicky očekávat, že jestliže máme dneska v seznamu hrazených léků 8 tisíc léčivých přípravků, tak asi by zdravotní pojišťovny netendrovaly všechny, ale sdružovaly by to po ATC skupinách. A asi by bylo logické, že pokud vysoutěží nějaký léčivý přípravek, tak primárně tento by byl na pozitivním listu, takže by lékárníci museli vydávat jen tento. Já mám zatím na stole jen tento návrh a mě to skutečně velmi překvapilo. Ale vidím, že to zřejmě nebude jednotný návrh celého segmentu,“ uvedl Mgr. Vrubel.

Dr. Dočkal upozornil v souvislosti s tendry na nebezpečí výpadků (viz zkušenosti z Německa) a jednak že výrobci při riziku sankcí zazásobí spíše větší trh s vyššími sankcemi než český.

Připomněl i využití generické preskripce v souvislosti se zkušeností jiných zemí, kdy regulátor stanoví pouze výši úhrady za DDD a ostatní již ponechá na dohodě lékárny a výrobce. De facto tak není stanovena úřední marže, ta závisí na vyjednávacích schopnostech. Při existenci řetězců a virtuálních sdružení by nemusel být problém se zajištěním dobré ceny, aby pacienti dopláceli co nejméně resp. nic.

PharmDr. Snopková následně upozornila na nebezpečí, pokud bude pacient pokaždé užívat jiný přípravek. Podle ní by pomohlo, pokud by chodil do stejné lékárny, kde znají jeho lékovou historii, aby se udržela správná compliance. Jak uvedla, sice na Slovensku mají podobné doplatky díky nastavení zákona, avšak zase je zde velmi častá kategorizace, což zvyšuje zátěž pacientů.

Hlášení NÚ

Generickou preskripci by uvítala i PharmDr. Kateřina Majznerová. Připomněla v té souvislosti zbytečný strach z generik i někdy ne úplně správnou argumentaci některých odborníků. To potvrdila i Mgr. Irena Storová, MHA, podle níž je problém, že odborná veřejnost někdy nesprávně zaměňuje množství účinné látky s bioekvivalencí.

„To není o množství, to je o té bioekvivalenci. Já jsem to teď i nedávno slyšela z úst nějakých lékařů, kteří říkají, že množství účinné látky mezi originály a generiky se může lišit někde v rozpětí 80-120 %. Pozor na to, protože to jestli prohlásí představitelé ČLK do médií, tak věřím, že pacienti ztrácí velkou důvěru. Nehledě na to, že pokud to lékárníci neznají třeba úplně dobře teoreticky, tak se v lékárnách dostávají do poměrně nepříjemné situace,“ upozorňuje Mgr. Storová.

Mgr. Vrubel považuje argumentaci v rozdílnosti pomocných látek jako důvod, proč některým pacientům generika nevyhovují jako subjektivní. Protože podle hlášení nežádoucích účinků se nic takového nepotvrzuje.

PharmDr. Majznerová kontrovala, že to občas pacienti v lékárnách říkají, ale nijak zásadně. V této souvislosti ji Mgr. Vrubel a Mgr. Storová upozornili, aby i taková podobná „marginální“ zjištění hlásila na SÚKL. Jednak je to povinnost zdravotníků a jednak není na lékárnících, aby vyhodnocovali, co je a co není relevantní zjištění pacienta.

Provádění generické substituce potvrdil také Ing. Doležal, přičemž se nedomnívá, že data SÚKL budou v tomto ohledu úplně přesná. I on si myslí, že mírné těžkosti nehlásí málokdo.

Ing. Horák potvrdil, že za určitým procentem negativních vyjádření sice mohou stát média, ale ta tu informaci od někoho získala. Role lékaře je sice stále vysoká, ale lékárníci by svou odbornost mohli použít právě na vysvětlování a edukaci pacientů. Každopádně považuje za naprosto zásadní, že si pacienti mohou vybrat.

„Role lékárníka je nabídnout volbu a pacient se může rozhodnout. Ať už jí využije a bude to pro něj ekonomicky výhodné, anebo jí nevyužije. Je to právo pacienta a je to dobře. Léčba je i o psychice. Tzn., že pacient musí odcházet spokojen, aby ta léčba byla účinná,“ myslí si Ing. Horák.

Slovenská zkušenost s GP

PharmDr. Snopková vysvětlila, že na Slovensku má lékař právo uvést ve zdravotní dokumentaci, že konkrétní brand není vhodný pro pacienta a zdůvodnil tak svůj výběr. Nicméně v drtivé většině případů to v kartě pacienta neuvádí, ale je to pouze o komunikaci mezi ním a pacientem.

Mgr. Storová zase popsala český systém, kdy lékař používá „nezaměňovat“ a také potvrdila ze svých zkušeností, že se zneužívá a že ve své praxi mnohokrát zaznamenala, kdy nemocnicí prošel zástupce farmafirmy. Nicméně i přesto by měl hrát lékárník edukativní roli a generickou substituci.

PharmDr. Dočkal v této souvislosti připomněl, že původní záměr ministerstva, když byl před lety zaveden tento institut, bylo i sledovat, zda je používán účelně. To potvrdil Mgr. Vrubel, nicméně uvedl, že v současnosti to vyhodnocovat objektivně nelze. A to z důvodu, že při elektronické preskripci by sice bylo možné tento příznak evidovat, avšak příznak lze SW nastavit a je takřka nemožné prokázat, zda šlo o medicínský důvod.

Kompletní podcast z celé APAvision 4 je k dispozici na webu projektu a rovněž přes Apple Podcast a Spotify.

Líbí se vám nový projekt odborné platformy APAvision? Staňte se jeho partnerem.

O platformě APAvision

Portál APATYKÁŘ® je dlouhodobě vnímán ze strany odborníků a lidí z farmabranže jako centrum objektivních informací odrážejících reálný vývoj, které rutinně využívají pro svou práci. Jeho jednoznačnou výhodou je nejdelší působení na trhu, od počátku výhradní orientace na farmacii a lékárenství, dlouhodobá znalost trhu a široká síť zahraničních kontaktů.

Jeho informace tak už zdaleka nevyhledávají pouze lékárníci a hlavní hráči na lékárenském trhu, ale i lidé z farmaprůmyslu, advokátních kanceláří specializujících se na fúze a akvizice, lékových agentur či státních organizací a mainstreamových médií.

Nyní propojuje i klíčové hráče z oboru. APAvision je nový projekt portálu APATYKÁŘ® – odborná platforma pro výměnu názorů a zkušeností k danému tématu z oblasti farmacie a lékárenství. Smyslem tohoto think-tanku je dát prostor všem, kteří mají k tématu co říct. Jen tak lze obor posunout dál, najít shodu a vizi pro další vývoj.

Jako český lídr na poli informací o farmacii a portál určující témata, o kterých se mluví se jeho provozovatel rozhodl uvést tento nový projekt. Posouváme farmacii opět dál!

Autor:
PharmDr. Martin Dočkal | APATYKÁŘ®
» OBRÁZKY K PŘÍSPĚVKU
Kliknutím obrázek zvětšíteKliknutím obrázek zvětšíteKliknutím obrázek zvětšíteKliknutím obrázek zvětšíteKliknutím obrázek zvětšíteKliknutím obrázek zvětšíteKliknutím obrázek zvětšíteKliknutím obrázek zvětšíteKliknutím obrázek zvětšíteKliknutím obrázek zvětšíteKliknutím obrázek zvětšíteKliknutím obrázek zvětšíteKliknutím obrázek zvětšíteKliknutím obrázek zvětšíte

TÉMATICKÝ OKRUH:

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY A PODCASTY:

ISSN 1214-0252 | Copyright © 1999/2000-2019, PharmDr. Martin Dočkal | Apatykář® je registrovaná ochranná známka
APATYKÁŘ® je součástí skupiny APATYKÁŘ®.net. Žádná část těchto stránek nesmí být nijak použita bez výslovného souhlasu autora!
Prohlášení vydavatele, cookies | Přístupný web | Mobilní verze | Pomoc a nápověda | W3C-HTML 4.01, W3C-CSS, FEEDValidator, W3C-WAI - AAA, Cynthia Tested
Tyto internetové stránky odpovídají normě HONcode pro důvěryhodné zdravotnické informace.